Moře je místem zlověstných tajemství a matoucích záhad. Úroveň námořní bezpečnosti se během 20. století ohromně zvýšila, přesto dochází ke zmizením lodí, po nichž nezůstane žádná stopa, ani vysvětlení, kam se poděly.
Cyclops
Ovšem jen málo z mnoha námořnických záhad vzbudilo mezi námořníky takový rozruch, jako nevysvětlitelné zmizení americké uhelné lodi Cyclops, vážící 20 tisíc tun, která se ztratila s nákladem manganové rudy v březnu 1918. Ztrátu 304 životů a zánik lodi lze označit za nejhorší pohromu amerického námořnictva za první světové války. Možnost, že loď padla za oběť minám a torpédům nepřítele, není pravděpodobná. A s délkou přes 150 metrů měla být schopna čelit i těm nejkrutějším bouřím Atlantiku. Místo toho zmizela za pěkného počasí.
Jen velmi málo skutečností, které jsou o poslední cestě lodi Cyclops známy, dává smysl. 24 hodin poté, co opustila přístav na Barbadosu, kde složila náklad uhlí a naložila manganovou rudu, minula zaoceánskou loď Vestris, plavící se na své trase z Buenos Aires do New Yorku. Zpráva z nákladní lodi nasvědčovala tomu, že je na palubě vše v pořádku. Ale ani Cyclops, ani 304 lidí, které vezla, už nikdy nikdo nespatřil. Po zveřejnění jejího zmizení byly vydány příkazy k prohledání oblasti, v níž se pohybovala. Vrak se nenašel a americké námořnictvo nebylo schopno předložit ani jeden přijatelný důvod, který by vysvětloval, jak se loď mohla potopit.
Nepřijatelné teorie
Během mnoha let, které od té doby uplynuly, byly předkládány různé varianty zániku lodi: náhlý místní hurikán, bomba umístěná sabotéry a dokonce vzpoura posádky. Neexistuje ale žádný důkaz, který by kteroukoliv z těchto domněnek potvrdil. Vyšetřování námořnictva Spojených států, které se provádělo, potvrdilo, že se během poslední cesty Cyclopsu v její blízkosti nevyskytovala žádná nepřátelská loď, ani ponorka. Možnost, že loď rozbilo rozbouřené moře, se zdála velmi nepravděpodobná, protože loď během osmi let, následujících po jejím spuštění na vodu v roce 1910, prošla bezpočtem bouří a dokázala, že je dostatečně pevná.
Jak také ukázalo oficiální vyšetřování, nebyly v žádném případě během března a na začátku dubna nikde směrem od východního pobřeží Střední Ameriky hlášeny žádné bouře. Dokonce tehdejší ministr námořnictva, Joseph Daniels, o neštěstí napsal, že v letopisech námořnictva nenajdeme větší záhadu, než je zmizení lodi Cyclops.
Cyclops je jednoduše jednou z mnoha velkých lodí, které během 20. století zmizely za okolností, jež mohou být popsány jen jako záhadné.
Artic Carrier
17. června 1984 opustila panamská nákladní loď Artic Carrier, vážící 17 tisíc tun, Brazílii s plným nákladem rozmanitého zboží. Naposledy se ohlásila 480 kilometrů severovýchodně od Tristanu da Cunha v jižním Atlantiku. Nemůžeme říci, jaký osud ji potkal. Víme ale zcela určitě, že nevyslala žádný signál o pomoc, a že těla ani vrak se nenašly. Vypadalo to zkrátka, jako kdyby loď nikdy neexistovala.
Berge Vanya
Koncem října 1979 zmizela za očividně dobrých povětrnostních podmínek norská rudná loď Berge Vanya, čtyřikrát větší než byla Artic Carrier, v místě vzdáleném asi 960 kilometrů severně od Kapského Města ve chvíli, kdy křižovala jednu z nejrušnějších pravidelných lodních tras na světě. Je těžké pochopit, že Berge Vanyu pohltilo moře dříve, než mohla vyslat nejbližším lodím signál mayday anebo vypálit na noční oblohu alespoň jednu světlici SOS. Přesto nikdo neviděl jít tento kolos ke dnu, a o síle, která jej zničila, existuje jen málo dohadů.
Seznam ztracených lodí by mohl pokračovat dál. Proč jen mají obrovské lodě mizet za hezkého počasí, aniž by vyslaly tísňový signál a zanechaly jakékoliv známky ztroskotání? To je otázka, která překračuje vědomosti většiny znalců v oboru námořnictví. Moře zkrátka skrývá nebezpečí, jež musí být teprve odhalena.
