ČESKO – Že změny klimatu jsou nesporným faktem, asi nemá smysl zdůrazňovat. Důsledky pak pozorují lidé po celém světě – jen v rozdílné podobě. Jak přitom upozorňuje i česká organizace Člověk v tísni, která se nejen v tuzemsku, ale i dalších oblastech např. v Africe ad., snaží různými způsoby související problémy zmírňovat, dopady změny klimatu prokazatelně zvyšují také riziko vzniku konfliktů o přírodní zdroje. A zatímco i v Česku je ochota lidí začít aktivně situaci řešit poměrně vysoká, politická vůle stále schází.
Změna klimatu není na míle vzdálená
Evropa jako by stále byla ještě v jiné situaci než řada dalších zemí např. v Africe – v řadě ohrožených oblastí je změna klimatu totiž již žitou realitou, kdežto v Evropě si ji zatím ne každý připouští. Nemocné lesy, neplodící a vysychající pole, nešetrné využívání přírodních zdrojů – přesně tak přitom popisuje Člověk v tísni situaci v Česku. „Situace opravdu neutěšená je, naše krajina není nejodolnější, ačkoliv je produktivní, máme řadu ekologických problémů. Z technického hlediska na tom nejsme v Česku dobře – dalším příkladem může být kůrovcová kalamita, která vše ještě zhoršila,“ vysvětlil tak pro ČT Jan Svitálek, konzultant pro zemědělství organizace Člověk v tísni. Dle jeho slov je pak pozitivní jen to, že environmentální témata poslední dobou získávají adekvátní množství pozornosti. Vedle zájmu veřejnosti je ale vidět i mnoho modelových příkladů, že v české krajině je možné hospodařit lépe, problémem jsou však řešení ryze systémová, jichž se stále nedostává.
Dle průzkumů na téma ekologie a klimatické změny a ochoty české společnosti začít se aktivně zasazovat o udržitelnější fungování existuje o tuto problematiku velký zájem. Na druhou stranu zájem politický, který by mohl reálně změny v plošném měřítku nastartovat, zatím schází. „Toto téma zatím z politického hlediska nebylo nijak tematizováno – a to si nedokážu vysvětlit. Ostatně, politický marketing obvykle šel po tom, co lidé chtějí. A Češi se chtějí environmentálními otázkami zabývat,“ shrnul Svitálek.
Konkrétní příklady jako nejsrozumitelnější cesta ke změně
A jelikož pro někoho může být téma dopadů klimatických změn na krajinu, ale také lidské životy přeci jen těžko uchopitelné, Člověk v tísni také inicioval vznik projektu „Tváře klimatické změny“, který již poměrně silně společností rezonuje. Vybrány do něj byly příběhy příjemců pomoci z celého světa, např. příběh farmářky ze Zambie, která se učí pracovat s novými plodinami, či příběhy pastevců z Mongolska, kde se v důsledku dopadů klimatických změn začala vyskytovat speciální katastrofa v podobě extrémně tuhých zim.
Nejen aktuálně se přitom ukazuje, že potravinová soběstačnost jednotlivých zemí začíná být klíčovou – ostatně, již loni byl jedním ze základních problémů nedostatek potravin po celém světě – klimatická změna toto jen zesiluje a lidé si toho postupně začínají všímat. Zatímco tedy např. v Angole Člověk v tísni zavádí moderní postupy pěstování plodin s cílem zavést zemědělství odolné vůči klimatické změně, ale především udržitelné i v případě, kdy bude méně srážek, v Česku organizace podporuje inovativní zemědělské techniky, ale třeba i obnovu mokřadů.