To, jak je člověk vysoký, ovlivňuje i jeho predispozice k různým nemocem

ČESKO – Různé nemoci jsou nezřídka spojeny také s konkrétní genetickou výbavou. Určití lidé tak mají vyšší rizika onemocnět konkrétními chorobami než jiní. A jak nyní ukazuje rozsáhlá studie z USA, jedním z faktorů, který s riziky vzniku různých zdravotních problémů souvisí, je také výška. Pro české odborníky pak tento výzkum znamená další podklad k tomu, aby se začali zaměřovat na specifické problémy právě v souvislosti s konkrétním vzrůstem pacientů.

Rozsáhlá studie, jež zahnula více jak 250 tisíc osob, vznikla v USA na vzorku válečných veteránů. Ačkoliv v této skutečnosti spočívá i největší úskalí výzkumu – jelikož mezi veterány je přeci jen výrazně méně žen a také osob různých ras – přesto jsou její výsledky pro vědeckou obec nepochybně zásadní. Dle studie tedy existuje u vyšších lidí statisticky zvýšené riziko kožních a kostních infekcí a naopak menší riziko selhání srdce nebo vysokého krevního tlaku či cholesterolu. Jak pro ČT vysvětlil Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, většina genů, které se podílí na výšce, může mít i další vlivy. Je přitom třeba zohledňovat jak genetickou stránku věci, tak i to, jaká je skutečná výška člověka.

Čím je dáno, jak člověk roste?

„Jednou věcí jsou geny, které poskytují určité dispozice a jsou vlastně jistým potenciálem, druhou věcí ovšem je, dojde-li k jeho naplnění,“ vysvětlil Pačes s tím, že hladiny růstového hormonu za běžných podmínek způsobí, že člověk vyroste do nějaké výšky. Pokud ale bude mít zejména v nízkém věku např. výživové nedostatky, navzdory růstovému hormonu výsledná výška člověka taková, jak by předznamenávaly geny, nebude. Roli v tom, nakolik člověk vyroste, však může hrát např. i sport – např. gymnastky nedosahují své genetické výšky, při intenzivním cvičení v dospívání se jim totiž rychleji ukončí vývoj kostí. Klíčový vliv má ale socioekonomický status, přičemž chudí lidé trpí více nemocemi a špatnou výživou, což se do jejich růstu podepisuje.

Ačkoliv někteří rodiče mohou být např. znepokojeni tím, že jejich potomci příliš rychle rostou, nejedná se o nic problematického. Existuje sice určitý „ideální stav“, jak by měl růst probíhat, ovšem dojde-li k nějakému narušení např. prostřednictvím nějakého vnějšího negativního vlivu, spíše je růst brzděn než urychlován.

Výška a další demografické aspekty a jejich vliv na zdraví

Zatímco zmiňovaný výzkum prokázal, jaké problémy častěji vysokým lidem hrozí a které se jim naopak častěji vyhýbají, výzkumy již v minulosti dospěly k závěru, že existuje mj. i nepřímá úměra mezi BMI a výškou. Vyšší lidé tedy s větší dávkou pravděpodobnosti nebývají obézní. Kromě toho již bylo prokázáno, že vyšší lidé mají statisticky nižší šanci, že budou trpět brániční kýlou.

Vzhledem k tomu, že americká studie se zaměřila na specifický populační výsek, navzdory faktu, že je velmi podrobná, početně v ní v nižší míře byly zastoupen ženy a také jiné rasy a národnosti. I tak ale vědci odhalili pět desítek nemocí, v jejichž případě existuje určitá korelace (ač ne vždy zcela významná) s výškou, dvě z nich se pak týkají specificky jen žen. Dle Pačese jsou ale i tak výsledky velkým přínosem pro světovou vědu, potažmo medicínu.