Nížinné pralesy v Jižní Americe jsou domovem impozantní harpyje pralesní (Harpija harpyja). Tento velký dravý pták může dorůst délky přes jeden metr při rozpětí křídel přes dva metry. Je to děs nahánějící dravec, jde o druhý největší druh orla na světě (po kondorovi andském). Nyní je ohrožena mýcením místních pralesů.
Jak vypadá a loví
Má na hlavě zpravidla dvourohou korunku a její masivní chodidlo má velikost tlapy medvěda grizzly. Její drápy jsou dlouhé až 12 centimetrů. Váží obyčejně kolem devíti kilogramů, ta nejtěžší zvážená měla dokonce 12 kilogramů.
Je dobře přizpůsobena k lovu – jen zrak má asi osmkrát silnější než člověk. I mezi hustými korunami pralesa dokáže vyvinout rychlost až 90 Km/hod. Dlouhým ocasem obratně manévruje mezi stromy. Na vyhlédnutou oběť se vrhá střemhlavým letem a dokáže ulovit až 10 kilogramů těžkou kořist.
Harpyje pralesní loví převážně zvířata žijící na stromech, jako jsou opice a lenochodi nebo vačice. Dokáže je velice obratně pronásledovat mezi větvemi. Opice prý při spatření harpyje zachvátí panika a některé pak ani nejsou schopny utéct. Ovšem harpyje jsou specialistky hlavně na lenochody – kořist je dostatečně velká, aby je nasytila a současně dost pomalá, aby mezi větvemi neutekla. Není to ale tak lehké, jak by se zdálo. Lenochodi se pohybují pomalu, ale dobře se kryjí a mají navíc v končetinách velkou sílu, takže odtrhnout je od větve je téměř nemožné. Říká se, že v zoologických zahradách, pokud chtějí nějak naložit s lenochodem, raději odříznou celou větev. Ovšem harpyje nemožné dokáže. Drápy, o nichž již byla zmínka výše, přeřízne lenochodí svaly. Harpyje jinak nepohrdne ani papoušky.
Její hnízdo může mít průměr až jeden a půl metru.
Člověk v převleku?
Je to opravdu zvláštní pták. Našli se lidé, kteří si mysleli, že jde o člověka převlečeného za zvíře. Tak také získala harpyje jméno – první Španělé, kteří dorazili do Amazonie, ji tak pojmenovali, jelikož znali klasické autory.
Harpyje pralesní tak byla pojmenována podle létajících tvorů z řecké mytologie. Tyto harpyje měly ženskou tvář a tělo supa a původně byly zosobněním bouře. Ve středověku se z nich časem staly zlé, lidem škodící bytosti. Ovšem původním posláním harpyjí bylo unášet duše zemřelých do podsvětí. Zatímco zpočátku měly harpyje dívčí hlavu, nakonec se změnila na hlavu staré ošklivé ženy.
Mýtus o Fíneovi
Harpyje vystupuje v několika řeckých bájích. Ta nejznámější je o Fíneovi, který byl věštcem, protože však svého umění zneužíval, bohové jej oslepili. Jeho paní jej přesvědčila, že za slepotu mohou synové z prvního manželství, které nenáviděla. Fíneus je krutě potrestal a bohové ho zase potrestali neukojitelným hladem. Kdykoliv se pak chtěl najít, přiletěly harpyje a vše snědly.
Harpyje ostatně pronikly i do heraldiky, bývají zobrazovány jako figury orla s dívčím obličejem.
Údajně právě podle harpyje navrhli filmaři fénixe Fawkese pro film o Harry Potterovi.