ŠUMPERK – Pilotní projekt Třídím gastro se v Šumperku setkává se stále větším zájmem veřejnosti. Svědčí o tom rostoucí naplněnost nádob i stále větší množství tohoto typu odpadu, který se odváží k dalšímu využití do bioplynové stanice v Rapotíně. Kromě smysluplného využití zbytků se lidé snad naučí omezit plýtvání potravinami.
V červenci v Šumperku opět přibyly další nádoby na třídění zbytků z kuchyně, v současné době je jich ve městě rozmístěno již osm desítek. „Do dvou až tří let by měli mít všichni občané nádoby na třídění v docházkové vzdálenosti, počítáme, že po Šumperku budou zhruba tři stovky hnědých popelnic,“ prozradil další plány města jeho místostarosta Jakub Jirgl.
Staňte se členy FB skupiny Život v Olomouckém kraji a žádná zpráva vám neunikne. Sledujte nás na Twitteru, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.
Pilotní projekt Třídím gastro odstartoval v květnu 2021. Do jeho přípravy se pustil místostarosta Jakub Jirgl s odborem životního prostředí a vedením společnosti EFG Rapotín BPS na podzimu 2020. Šumperk se stal prvním městem v Česku, které začalo celoplošně tuto komoditu třídit. V první fázi byly rozestavěny čtyři desítky nádob, o které se lidé dobrovolně hlásili. „Cesta dobrovolnosti se potvrdila jako správný směr. Ve srovnání s ostatními městy, která začala po vzoru Šumperka třídit gastro, máme největší naplněnost nádob, což je zhruba 40 kg. Například v Olomouci je to 10 kg,“ informoval Jakub Jirgl.
Za první rok od spuštění projektu doputovalo do rapotínské bioplynové stanice asi 90 tun odpadu, který by jinak skončil na skládce. Toto množství představuje asi 350 tisíc nesnědených jídel, z nichž lze vyrobit takové množství BioCNG, které vystačí na ujetí téměř 100 tisíc kilometrů.
Gastroodpad tvoří podle průzkumů až třetinu obsahu černých popelnic na směsný odpad a zároveň patří k nejtěžším složkám. Čím více se tuto komoditu podaří z popelnic se směsným komunálním odpadem vytřídit, tím méně zaplatí město za jeho svoz a ukládání na skládku. Díky třídění se tak zmírní dopad zvyšujících se cen za skládkování vyplývající z odpadového zákona. „Smyslem třídění gastra je především smysluplné využití této komodity, která se zpracovává jako obnovitelný zdroj v lokálních bioplynových stanicích. Tento projekt by zároveň mohl vést k tomu, že lidé najdou cestu k omezení plýtvání potravinami a zamyslí se, proč a jak vůbec vzniká odpad,“ sdělil Jakub Jirgl.
Podle vzoru města Šumperka v současné době již třídí 13 dalších měst či obcí a od září jich přibude dalších pět. Vedení EFG Rapotín BPS potvrdilo, že na základě publikování dobré praxe v Šumperku se jim hlásí další města, která mají o třídění gastra zájem.
Co je gastroodpad?
Odpad vznikající při přípravě pokrmů v domácnostech:
* potraviny tepelně upravené i neupravené, s prošlou lhůtou použitelnosti (lidé je mohou do nádob vhazovat v původním obalu s výjimkou skla)
* zbytky ovoce a zeleniny, spadané ovoce
* syrové i tepelně zpracované maso, rybí a drůbeží kosti
* zbytky nedojedených jídel
* pečivo, cukrovinky
* mléčné výrobky
Jak třídit gastroodpad?
- Stačí uzavíratelná nádoba (miska nebo kbelík), do ní igelitový sáček a můžete plnit gastoodpadem.
- Po naplnění, sáček uzavřete (zavažte) a odneste do nejbližší popelnice na gastroodpad. Použitím sáčku zabráníte zbytečnému znečistění vlastní nádoby i popelnice.
- Seznam sběrných míst v Šumperku najdete ZDE
