Gilles de Rais – tento šlechtic je dnes znám především jako vrah malých dětí. Jaká asi byla skutečnost?

Tiffauges. Zdroj: www.commons.wikimedia.org

Jednoho zářijového dne roku 1440 si lidé v Bretagni mysleli, že snad nastává konec světa. Proč? Jejich pán, kdysi pohádkově bohatý baron Gilles de Rais, byl zatčen, uvězněn a obžalován z čarodějnictví, hanobení církve a rituálních vražd dětí.

Bohatý pán

Kdysi, když ještě nebyl zámek Tiffauges zříceninou, ale nádherným sídlem, předkládal tu Gilles de Rais přátelům vybrané lahůdky a vína, síněmi se rozléhala hudba a vystupovali tu kejklíři, kteří jinak navštěvovali pouze královské dvory. Když baronovi došly peníze, rozprodal své statky, pokoušel se vyrábět zlato a prý si nakonec povolal na pomoc ďábla, kterému upsal vše, včetně své duše. Kdo byl oním mužem, který ve 36 letech skončil na popravišti? Prznitel dětí a vrah – nebo oběť spiknutí?

Pomocník dauphina

Narodil se roku 1404 na rozhraní Bretagne a Anjou, na zámku Machecoul. O jeho dětství toho mnoho nevíme – otec záhy zemřel, matka se brzy znovu provdala a Gillese i jeho mladšího bratra Reného zanechala osudu. Gilles byl dán do poručnictví svého dědečka Jeana de Craon, kterému však více záleželo na majetku, proto rychle domluvil svatbu mladého barona s Catharinou z Thouar. Šestnáctiletý Gilles se tak oženil. Již o pět let později pobýval na dvoře francouzského dauphina v Chinonu. A již tenkrát byl pohádkově bohatý a mohl poskytnout následníkovi trůnu finanční pomoc, kterou dauphin Karel VII. nutně potřeboval.

Johanka z Arku

Gilles de Rais, kterému se podle tmavého oděvu říkalo Černý rytíř, vyzbrojil na své náklady vojsko a poskytl Karlovi peníze na financování dvora. Gilles se postavil proti Angličanům se svými jednotkami u Anjou a le Maine, jenže jich byla přece jen přesila. Byl nucen ustoupit. Angličané zaplavili zemi a osud Francie visel na vlásku. V posledním okamžiku se však objevila Johanka z Arku. Prosté děvče dokázalo následníkovi dodat odvahu a sjednotilo stát v odporu proti útočníkům. Král tedy pověřil Gillese, aby Pannu střežil a opatroval. Střežil ji bedlivě, nakonec však ani on nedokázal zabránit jejímu zajetí.

Neúspěšně se pokusil o zaplacení výkupného z vlastních prostředků. Angličané jeho nabídku ignorovali. A tak byla 30. května 1431 Panna Orleánská upálena v Rouenu jako kacířka. Po její smrti se znechucený Gilles stáhl do pozadí. Na svém zámku v Tiffauges se oddal umění, ale také alchymii. Ke svému dvoru rád zval význačné umělce, básníky a vědce z celé Evropy. Jeho rozmařilost způsobila ovšem finanční úpadek, a tak zastavil své zámky, statky a  hrady. Vše podřídil svému snu – získání kamene mudrců. Výsledek se ale nedostavil.

Vyznavač ďábla?

Proto se Gilles de Rais začal věnovat černé magii. Vydal se na cestu, která jej nakonec přivedla do záhuby. Nakonec se obrátil na mistra florentské magie, zaříkávače ďábla Francesca Prelatiho, jemuž beznadějně propadl. Podle pověstí začaly v okolí brzy mizet za podivných okolností děti. Objevilo se podezření, že Černý rytíř pořádá černé mše, na nichž jsou děti obětovány knížeti temnot.

Tajné vyšetřování zahájil již v roce 1439 biskup z Nantes. Trumfy do karet mu poskytla neuvážená baronova akce, díky níž mohl začít jednat zcela otevřeně. Gilles totiž prodal panství Saint-Etienne de Mer Morte jistému Guillaumovi de Ferron. Ten ale nehodlal cokoliv zaplatit, jeho finance by na to ostatně ani nestačily, a tak baron Gilles marně čekal peníze. Nakonec se rozhodl získat majetek zpět násilím. Na Svatodušní neděli vtrhl v čele dvou set svých mužů do Saint-Etienne, kde obsadil kostel a nechal odvléct svého dlužníka do Tiffauges, kde byl zavřen do žaláře. Tak se dopustil zneuctění církve.

Jednak znesvětil kostel, jednak odvlekl vysvěceného kněze. V těch dobách dokázala církev přehlédnout daleko horší zločiny – pokud se jí to vyplatilo. Zde však bylo výhodnější zasáhnout. Biskup Jean de Malestroit vydal rozkaz k zatčení Gillese de Rais. Stalo se něco neuvěřitelného, neboť de Rais se vzdal a nechal se zatknout. Zatčen byl i Francesco Prelati.

Konec všeho

Konalo se inkviziční řízení. Gilles zpočátku odmítal jakoukoliv vinu. Měl být tedy podroben mučení, ale není známo, zda k tomu skutečně došlo. Každopádně nakonec se v říjnu 1440 přiznal jak k vraždám dětí, tak ke styku s ďábelskými mocnostmi. Byl odsouzen k trestu smrti, stejně jako jeho pomocníci, s výjimkou Prelatiho, na něhož čekal doživotní žalář. Gilles de Rais byl popraven 26. října 1440.