Tento vskutku děsivý příběh o manifestaci pravděpodobně nadpřirozených sil se odehrál jednoho léta v Bretani. Pan Burt Chase, hlavní hrdina příběhu, zažil nevídané chvíle hrůzy.
Přístřeší v dešti
Pan Burt Chase měl dovolenou a přeplavil se přes kanál La Manche, aby v Calais nasedl na kolo a podnikl cyklistický výlet Francií. Někde v Bretani, na míle daleko od cíle jménem Angers, přerušila jeho jízdu nehoda. Skleněný střep mu prořízl pneumatiku. Navíc zanedlouho začalo lít jako z konve.
Poté, co se marně pokoušel závadu odstranit, vydal se do nejbližší vesnice, aby si opatřil novou duši na kolo. Ale v lijáku se k smrti unavený a promočený vlekl už dvě hodiny a nikde nic. Náhle spatřil před sebou to, co hledal – přístřeší. Vypadalo to na staré rolnické sídlo u malého jezera. I z dálky sice působilo opuštěně a nehostinně, ale Burt byl vděčný za cokoliv. Opravdu zjistil, že v domě nikdo nebydlí. Okna byla zatlučena prkny. Pokusil se otevřít domovní dveře, které sice strašlivě zaskřípaly, ale přece se mu podařilo otevřít je. Okamžitě proti němu vyrazil zápach zatuchliny a hniloby.
Mokrá stopa
Mezi prkny, kterými byly zatlučeny okna a dveře na terasu, sem dopadalo slabé světlo, a tak Chase prošel chodbou do větší místnosti, dříve to byl zřejmě obývací pokoj, nyní v dezolátním stavu. Byl tam však krb, který Chase přivedl na myšlenku, že by si mohl usušit šaty. Přeběhl tedy dvůr do jednoho z přístěnků a vrátil se s náručí dříví. Když ale vstoupil do pokoje, zůstal stát jako přikovaný. Zaplavil ho zvláštní nevysvětlitelný pocit. Nemohl se zbavit neurčitého dojmu, že za jeho nepřítomnosti v pokoji někdo byl. Nakonec se přece jen vzchopil a přistoupil ke krbu. Pak zašel do předsíně, aby si z přenosného vařiče vzal trochu pevného lihu, a v té chvíli ho pocit strachu přepadl podruhé – teď už také věděl proč. Po celé délce místnosti mezi dveřmi na terasu a vstupem do pokoje viděl mokrou stopu která se zřetelně rýsovala ve vrstvě prachu. Vypadalo to, jako by někdo přitáhl do domu něco mokrého. Ale nikde nikdo.
Pokoušel se přesvědčit sám sebe, že je dostatečně silným mužem, aby se dokázal vypořádat s nějakým útočníkem, přesto se nemohl zbavit tísnivého pocitu. Na druhou stranu si ovšem nedokázal představit, že by odtud hned odešel, protože venku stále lilo jako z konve.
Hrůzné představení
Začal tedy rozdělávat oheň v krbu, slabý plamínek však sfoukl nečekaný průvan. Když znovu škrtl zápalkou, uslyšel jakýsi měkký čvachtavý zvuk. Vypadalo to, jako by v předsíni něco velkého dopadlo na podlahu. Chase byl hned ve střehu. Sáhl po těžkém pohrabáči, který ležel vedle krbu, přiblížil se ke dveřím a trhnutím je otevřel. Nikdo tam však nebyl.
Chase tedy zavřel dveře a znovu se pokusil rozdělat oheň. Za několik vteřin ale opět uslyšel zvláštní ťapavý zvuk, o poznání zřetelnější. Když znovu otevřel dveře, zamrazilo ho hrůzou. Stopa na podlaze se zdála být vlhčí než před chvílí a vypadalo, že míří přímo k němu. Krok za krokem couval do pokoje a s otevřenými ústy sledoval pohyb stopy, která překonala práh a pomalu se blížila k pohovce. Temná vlhká skvrna vylezla na pohovku a dosáhla až k místu, kde se povalovaly zbytky nějakého pyžama. Pak se začaly hadry pohybovat. Očima rozšířenýma děsem Chase sledoval, jak se kabát i kalhoty od pyžama začaly nafukovat a dostávat tvar lidského těla, přičemž z nich stále vytékala voda.
Střemhlavý útěk
Chase nechal všechno ležet a vyběhl z domu. Po chvíli vyčerpávajícího běhu stanul před hospodou. S posledními zbytky sil se vpotácel dovnitř, kde si ho všichni měřili zvědavými pohledy. Chase se pokusil vysvětlit, co se mu přihodilo. Jeden z přítomných mluvil anglicky, takže se dokázali dorozumět. Všichni se tvářili vylekaně, o nějakých stínech z minulosti zřejmě věděli své. Hostinský nakonec nechal Chaseovi připravit pokoj.
Ráno se pak Chase hostinského ptal, proč se všichni tvářili tak podivně. Pak poznal opravu hrozný příběh.
Konec zrádce
Během druhé světové války vlastnil tuto usedlost Jan Kroll, který kolaboroval s fašisty a byl zodpovědný za smrt mnoha francouzských odbojářů. Po válce byl souzen, dostal však jen dva roky nepodmíněně. Když se vrátil domů, žil v neustálých obavách z pomsty sousedů, kteří kvůli jeho zradě přišli o své blízké. A také ano – jednoho dne se před usedlostí shromáždil dav, ale policie tehdy zasáhla. Následujícího dne ale Kroll zmizel. Za nějakou dobu byla jeho mrtvola objevena na břehu malého jezera za usedlostí. Mrtvola byla přenesena do obývacího pokoje a položena na pohovku, vražda byla lékařem vyloučena.
Chase se dále dozvěděl, že rok po Krollově smrti dva dělníci vyhledali v jeho usedlosti útočiště před nepřízní počasí a prožili stejnou strašidelnou scénu jako Chase. Od té doby už nikdo netoužil po tom, aby se stal svědkem strašidelných úkazů.
