ČESKO – Že je aktuální situace nejen v Česku, ale napříč celou Evropou poměrně neveselá, asi není nutné nijak zdůrazňovat. V důsledku války na Ukrajině ale dochází k rapidnímu nárůstu cen napříč všemi sektory. Ceny výrobců tak i nadále rostou a v meziročním srovnání se zvýšily ve všech kategoriích – tedy v zemědělství, stavebnictví i v průmyslu. Jedinou pozitivní zprávou tak je, že v meziměsíčním srovnání tempo růstu cen dle statistiků zpomaluje.
Do konečných cen zboží na pultech se promítá celá řada faktorů – od energií, paliv, mzdových nákladů až po marže apod. Bohužel vývoj cen výrobců ale vykazuje značný růst, což předznamenává další zdražování pro koncové spotřebitele. Ti přitom již nyní kvůli vysoké inflaci přesahující 17 % začali omezovat nákupy. „Je vidět, že se lidé začínají bát a odkládají nákupy, které nemusejí dělat. Je to vidět na oblečení a obuvi pro dospělé, ale třeba i na drobné elektronice. Nákupní košíky neobsahují tolik drahých věcí,“ shrnul situaci Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.
Kde rostly ceny nejvíce?
Nejvýrazněji se meziročně (při červencovém srovnání) zvedly ceny v zemědělství. Nyní jsou tedy až o 40 % vyšší (ačkoliv od minulého měsíce se o 4 % snížily). Problémem jsou ceny energií, paliv, hnojiv, řada zemědělců se ale potýká také s nedostatkem pracovníků. Důsledkem tohoto stavu a faktu, že vstupy zemědělců meziročně vzrostly o desítky až stovky procent, je logicky zdražování – to se ale stále musí držet v určité únosné mezi tak, aby lidé nepřestali nakupovat úplně. Např. ceny obilí, které vzrostly nejvíce, totiž vykazují růst o 63 %, podražily také brambory, a to o téměř 50 %. V oblasti živočišné výroby nejvíce vzrostla cena drůbeže – o necelých 30 %. Cena jatečních prasat pak stoupla o více jak 17 %. Podobně jako v případě zemědělců rostou náklady i obchodníkům, což se nakonec promítá do cen na pultech. K jejich poklesu přitom může dojít jen tehdy, pokud klesnou ceny vstupů. To se však jako reálné zatím nejeví, tudíž lze čekat ještě další zdražování.
Roste zájem o pomoc z potravinových bank, ty samy ale nemají z čeho pomáhat
Není tedy divu, že stále více lidí (zájem o pomoc narostl během letošního roku o více jak třetinu) se kvůli vysokým cenám obrací na tzv. potravinové banky, i ty ale trpí nedostatkem. Chybí jim nejčastěji základní potraviny jako mouka, mléko, cukr, rýže, olej apod. Potravinové banky přitom potraviny získávají dominantně od supermarketů a drobných dárců – kromě nich jim však aktuálně schází i finanční prostředky. Ministerstvo zemědělství tedy slíbilo pomoc, kterou na provoz potravinových bank poskytuje a která letos již přesáhla sto milionů korun, ještě navýšit, a to o dalších 20 milionů. Odběrateli zboží z potravinových bank jsou především charity, azylové domy a domy s pečovatelskou službou – tyto organizace následně získané potraviny distribuují dál ke svým klientům.
Náklady rostou i v průmyslu
S nárůstem vstupních nákladů se však nepotýkají jen zemědělci. V případě průmyslových výrobců rostly ceny také, nejvíce pak v případě energií, kde byl zaznamenán růst o téměř polovinu. Skoro o čtvrtinu vrostla také cena kovů, s vyššími cenami se potýkají i ve stavebnictví.
