Sušení hub není, pravda, žádná supervěda, nicméně i na něm lze dost věcí pokazit. Platí to dvojnásob, pokud se vydáte houbařit v současném deštivém počasí. Já se houbařit nevydala, já o ty houby v lese doslova zakopla. Počáteční nadšení záhy vystřídalo Nerudovo dilema Kam s ním?, přesněji řečeno Kam s nimi?
Proč se vlastně houby nesmí zapařit
Téměř každý ví, že houby nepatří do igelitky, aby se nezapřily. Pokud se tak stane, v houbách se začnou množit nevhodné mikroorganismy, např. plísně, které produkují toxické látky jedovaté pro naše tělo jedovaté. Z hub se můžeme tedy přiotrávit podobně jako ze zkaženého masa. Většina houbařů nosí vzdušné proutěné košíky, nicméně pokud takový košík necháme delší dobu na sedadle nebo kufru rozpáleného auta, pak se k efektu zapařené igelitky dopracujeme také. Houby tedy musíme uložit zejména tak, aby volně dýchaly.
Jak houby správně sušit
Správné sušení hub je velmi důležitým krokem. Při troše nepozornosti či neznalosti s můžeme totiž zničit celou várku, což by byla určitě škoda. Respektujte tedy alespoň tyto základní pravidla:
- Žádná voda. Před sušením očistěte nasbírané houby pouze nožíkem. Určitě je neoplachujte. Nasály by vlhkost, v které by se pak s velkou pravděpodobností zalíbilo plísním a navíc by se v nich pomnožily všelijaké „breberky“.
- Ani hrubé, ani tenké. Houby nakrájejte na plátky silné 4 mm. Pokud budou plátky silnější, budou se dlouho sušit. Příliš tenké plátky však také nejsou dobré, protože seschnou a zbydou z nich tenké, z podložky obtížně seškrabatelné, vrstvičky.
- Noviny raději ne. Nakrájené houby uskládejte pouze v jedné vrstvě tak, aby se nepřekrývaly. Na co je ale položit? Kdysi se běžně používaly i staré noviny (nikoli časopisy na křídovém papíře), které dobře absorbovaly vlhkost. Akorát bylo zapotřebí je často měnit, aby houby byly neustále v suchém. A tak se stalo, že jste na hřibu občas našli také nějaký ten kousek novinového článku. Tiskařské barvy však nejsou ideální součástí hřibové pochoutky.
- Síto či záclona. Správně by však plátky hub měly být umístěny na prodyšné podložce, aby teplý vzduch mohl dobře proudit. Doporučuje se pletivo v rámu nebo klidně i stará záclona rovněž upnutá do rámu. Toto houbové aranžmá můžeme umístit nad topení. (Má to ovšem smysl zejména, pokud topení topí, což přichází v úvahu spíše za chladných podzimních večerů než nyní za letních dnů.) Můžete je umístit všude, kde dobře proudí vzduch a kde není zima a vlhko. Takže klidně ven, na půdu či do pokoje.
- Teplo ano, přímé slunce ne. Houby určené k sušení by se neměly dávat na přímé slunce. Při vysoké vzdušné vlhkosti totiž hrozí jejich zapaření. Při sušení „na prudko“ také přijdou o část svého houbového aromatu, pro které je vlastně sbíráme. Nejlepším venkovním stanovištěm tedy je teplé suché místo ve stínu a v mírném průvanu. Pokud je sušíte venku, rozhodně je nezapomeňte přesunout na noc dovnitř.
Jak na houbové koření
A co s usušenými houbami? Možností je spousta. Nabízíme vám jednu méně tradiční možnost. Udělejte si vlastní houbové koření. Dobře usušené houby rozemelte na jemnější prášek v elektrickém sekáčku, resp. drtiči, potravin a nasypte do skleničky s víčkem na závit. A je hotovo! Houbový prášek můžete použít do houbové polévky nebo pod maso.