Houbaření je českým fenoménem

Koncem letních prázdnin nastává období, kdy se Češi stávají vášnivými houbaři. Jako národ patříme k největším sběračům hub, následují nás Slováci, Poláci a Ukrajinci. Houbaření je dnes hlavně koníčkem, každá rodina podle statistik ročně přinese domů kolem šesti kilogramů hub. Vědecká data a informace o tom, kde právě houby rostou, nabízí i web Českého hydrometeorologického ústavu. 

Na území naší republiky roste zhruba deset tisíc druhů hub, z toho je zhruba polovina velkých, které lidé sbírají. Podle odborníků je přitom na celém světě asi šest milionů druhů hub, největší klobouk má africký termitovník obrovský, který může mít až metr v průměru. Naše největší tuzemská houba je vatovec obrovský – lidově pýchavka, a v roce 2017 našla rodina na Kladrubsku devítikilovou obří kouli s obvodem 122 centimetrů.

Houbařením se kdysi lidé i živili

Některé houby mají i desítky různých lidových pojmenování a svědčí to o dlouhé tradici houbaření na našem území. I když bylo sbírání hub pro lidi spíše kratochvílí, ve středověku už musely vesnice dodávat panstvu určité množství hub, například smržů. Vesničané si tímto způsobem přivydělávali. Také dnes je několik společností, které vykupují lesní houby podle aktuální poptávky a výkupní ceny se během sezóny mění i denně. Ceny za kilogram se pohybují od desetikorun po stokorunu, záleží na druhu a stavu hub.

Houby rostou především v přírodě, dají se ale i vypěstovat 

Ideální podmínky pro houbaření nastávají, když jsou denní a noční teploty přibližně stejné. Optimální teplota pro růst hřibů je 15 až 20 stupňů. Pokud zaprší a půda se zapaří, houby nejvíce porostou desátý den. Český hydrometeorologický ústav má na svém webu mapu pravděpodobnosti růstu hub. Mapa vyjadřuje vhodnost vláhových podmínek pro růst hub. Základem výpočtu je informace o nasycení půdy srážkami v předchozích 30 dnech v kombinaci s průměrnými teplotami posledních 7 dní.

Některé houby vyrostou třeba na zahradě nebo i na louce, jiné se ale vyskytují výhradně v lesnatém porostu. Není to náhoda. Zatímco třeba žampiony nebo bedly rozkládají organické látky v půdě a pro svůj růst nevyžadují přítomnost stromů, jiné houby jsou na stromech závislé, protože s nimi žijí ve zvláštním vztahu, kterému se říká mykorhiza. Rostlina dodává houbě uhlíkaté energetické zdroje a houba zase dodává rostlině vodu a v ní rozpuštěné minerální látky.

Co kde roste:

JEHLIČNATÉ LESY

hřib borový, křemenáč smrkový, hřib kovář, hřib žlutomasý, hřib hnědý, holubinky, sluka svrasklá, ryzec

BŘEZOVÉ REMÍZKY

kozáci, křemenáči, muchomůrka růžovka, muchomůrka šedivka

BUČINY

hřib dubový, kozák habrový, holubinka namodralá, muchomůrka šedivka

DUBINY 

hřib dubový, liška obecná, holubinka mandlová, hřib kovář

PALOUKY A SADY

kropenatce, voskovky, helmovky, špičky, pýchavky

SPÁLENIŠTĚ

kořenitka nadmutá, spálenitka uhelná, šupinovka spáleništní, zvoneček uhelný, řasnatka fialová