Termiti čili všekazi jsou nechvalně známí svými zkázonosnými výpravami za potravou, při kterých ničí budovy a jiné dřevěné stavby a konstrukce. Termití královna žije zazděná ve své hliněné pevnosti se svým věrným druhem třeba i několik desítek let. V určitých obdobích vypouští vajíčka neuvěřitelným tempem – 8 až 10 tisíc denně.
Hlavně dřevo
V Africe se stává, že na jediný večer odejdete z domu a po návratu naleznete místo nábytku a knih pouhou drť. Termiti napadají vše, co je ze dřeva: domy, vrata, vozíky či mohutné kmeny stromů. Většina druhů se vydává na své výpravy za dřevem nejen v noci, ale pracuje i ve dne, a to skrytě ve spleti chodeb vybudovaných těsně pod zemí, jimiž neustále proudí po tisících. Když při budování chodeb narazí na velkou větev nebo kmen, pokryjí jej hlínou a za pár dní ze stromu zbude jen hliněná fasáda naznačující jeho někdejší tvar.
Termitiště
Velká termitiště zdobící africké savany jsou většinou dílem všekaza bojovného (Macrotermes bellicosus). Mohou být až 12 metrů vysoká. V Austrálii nalezneme přesně budovaná termitiště všekaza kompasového (Omitermes meridionalis). Jsou až přes 3 metry vysoká a ze stran zploštělá tak, že úzké hrany směřují na sever a jih a široké stěny na východ a západ. Nepochybně to souvisí s udržováním vnitřní teploty termitiště.
Ve vlhkých oblastech tropické Afriky si budují svá podivně klenutá hnízda termiti rodu Cubitermes. Jejich výtvory vypadají a také hlavně slouží jako deštníky, protože chrání hlavní část kolonie před lijáky. Ale všechny tyto nápadné stavby v podstatě jsou jen ona pověstná špička ledovce. Většina termitů si totiž buduje svá hnízda pod zemí a jen jejich nepatrná část ční na povrch a naznačuje polohu hnízda.
Královna
Jádrem každé termití kolonie je královská komůrka, v níž o královnu, často až 25 cm dlouhou, pečuje nekonečný proud dělníků, kteří ji krmí a získávají přitom výměšky jejích podkožních žláz. Jiní dělníci čistí královnin veliký zadeček a další jako živý řetěz odebírají řinoucí se vajíčka a přenášejí je do zvláštních skladišť. Tam se pak vajíčka vyvíjejí.
Dělníci musí krmit také vojáky. V obou těchto neplodných kastách jsou samci i samice, u všech se zastavil vývoj rozmnožovacích orgánů. Vojáci jsou větší a hlavně mají nepoměrně velkou hlavu vyzbrojenou dlouhými zubatými nebo šavlovitými kusadly. Nemohou se živit sami a žádají dělníky o potravu tak, že se tisknou k jejich hlavě či zadečku.
Dělníci a jejich potrava
Dělníky sice trvale zaměstnává péče o královský pár, vojáky a údržbu termitiště, ale tráví mnoho času také tím, že si vzájemně předávají z úst nebo řitního otvoru potravu. Takto zpracovaná a natrávená tekutá potrava má i jinou funkci než výživnou. Obsahuje mnoho feromonů, látek ovlivňujících vývoj a chování termitů. Je tedy zároveň i jednotícím faktorem, který spojuje kolonii do uceleně reagujícího útvaru.
Trávení tuhé a vláknité rostlinné potravy, celulózy, obstarávají u většiny termitů drobní jednobuněční bičíkovci, kteří žijí v jejich trávicí trubici a rozkládají celulózu na jednodušší složky. Jiným druhům termitů poskytují stejnou službu bakterie.
Založení kolonie
Po období dešťů dochází v koloniích termitů k náhlé změně. Dělníci začnou budovat chodbičky, které ústí na povrch. Jimi vyletí množství mladých okřídlených samců a samic na svůj svatební let, jediný za život. Na náhlém nadbytku okřídlené potravy si pochutnávají mnohá zvířata (hrabáč kapský, ještěrky a tak dále). Ovšem i některé africké domorodé kmeny považují létající termity za vítanou lahůdku.
Ti, kteří přežijí, založí nové kolonie. Když přistanou na zemi, divoce pobíhají, ale pak páreček odejde do skrytu křovin, kde si vybere místo pro základ nového hnízda. Svatební procházka může trvat až několik dní, a když pár nalezne konečně vhodné místo pro hnízdo, společně vyhrabe chodbičku a vybuduje svatební komůrku. Až v ní se spáří. Zpočátku stravu nepřijímají. Když se ale kolonie rozroste a dospěje dostatek dělníků, je královský pár odkázán jen na ně a nadále žije navždy uzavřen v královské komůrce.
Termiti žijí i ve Středomoří, i když jejich činnost není naštěstí zdaleka tak nápadná jako v tropech. Zavlečené jižní druhy se občas vyskytnou i v severněji položených evropských velkoměstech.
