ČESKO – Rostoucí životní náklady jsou každodenní realitou celého Česka. V souvislosti s dramatickým nárůstem cen energií pak logicky rapidně rostou také náklady na bydlení. Právě proto se vláda rozhodla pro úpravu normativů, od nichž se poskytování a také výše samotných příspěvků na bydlení odvíjí. Co to v praktické rovině znamená?
Díky novému nařízení, které schválila vláda, dojde již od října k úpravě tzv. normativu, tedy stanovených průměrných nákladů na bydlení, které určují strop po stanovení pobírání a také výše dávek. Normativy budou zvýšeny v rozmezí od 2 500 do 4 500 Kč, a to dle typu bydlení a počtu členů domácnosti. Nejvyšší zvýšení se bude týkat jednočlenných a dvoučlenných domácností, které rostoucí náklady na bydlení zatěžují nejvíce. „Voláme po tom od května. Považuji to za jednu z nejzásadnějších pomocí. Ceny se utrhly úplně ze řetězu a stávající normativní náklady zdaleka nedostačovaly hlavně u jedno- a dvoučlenných domácností,“ potvrdil také Daniel Hůle, vedoucí programu Dluhové poradenství organizace Člověk v tísni.
Zohledňovány jsou vedle zmiňovaného normativu také normativní náklady na bydlení, do nichž se dle informací ministerstva práce a sociálních věcí započítává nájemné nebo v případě družstevních bytů a bytů vlastníků srovnatelné náklady dle počtu osob a také např. výdaje za plyn, elektřinu, provoz výtahu, úklid společných prostor ad. Normativní náklady na bydlení tedy určují, jaké přibližně by měly být náklady různých typů domácností v různých částech republiky – cílem je, aby ze státního rozpočtu nebylo dotováno „bydlení nad poměry“. Normativní náklady a normativní náklady na bydlení tedy nejsou totéž (normativní náklady jsou nižší a dle odborníků mají velmi nízkou výpovědní hodnotu).
Kdo má na příspěvek nárok?
Příspěvek klasicky mohou získat domácnosti, kterým na zaplacení bydlení nestačí přibližně třetina (resp. 30 %) jejich příjmů, výjimkou je Praha, kde se jedná o 35 % příjmů. Samotná výše příspěvku tak odpovídá rozdílu mezi normativními náklady a příjmy vynásobenými 30 % – v případě Prahy 35 % příjmu). V jaké výši má žadatel o příspěvek nárok, se dále odvozuje od nákladů domácnosti, maximálně pak od normativních nákladů, které se liší také v souvislosti s velikostí obývané obce, typem bydlení, či s počtem členů, kteří domácnost obývají. „Tím, že ten normativ rozhodnutím vlády zvyšujeme, vytváříme větší prostor pro to, aby také větší skupině lidí byly proplaceny ty skutečné vícenáklady, které budou plynout z dalších nákladů spojených s růstem cen energií,“ vysvětlil tak ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Navýšené normativní náklady mají platit pro poslední čtvrtletí letošního roku (počínaje říjnem) a znovu upraveny by měly být po novém roce. Vzhledem k tomu, že výplata příspěvku probíhá zpětně, změny v jeho výši by se měly reálně promítnout až v listopadu. Dodatečné náklady na stávající úpravu normativu vyčíslilo MPSV na cca 400-500 mil. Kč, přičemž se dle oficiálního vyjádření resortu jedná o přímou reakci na nárůst cen energií.