JESENICKO – Speciální výcvik hasičů – střelmistrů v bývalé šamotárně u Vidnavy na hranicích s Polskem měl efektní zakončení, předcházela mu ale náročná příprava. Šlo o odstřel zchátralé budovy továrny, při kterém bylo využito 15 kilogramů nálože.
Speciální výcvik absolvovali hasiči-střelmistři z Hasičského záchranného sboru (HZS) Olomouckého kraje. Během výcviku padla k zemi jedna ze zchátralých budov bývalé šamotárny v rozsáhlém průmyslovém areálu na hranicích s Polskem. Před samotným odstřelem museli hasiči objekt nejdřív připravit. „Spousta lidí si myslí, že do budovy instalujeme nálože, odpálíme je a máme hotovo. Tak jednoduché to ale není. Odstřelu předchází intenzivní příprava. Objekt je třeba v rovině odstřelu zbavit všech nenosných konstrukcí, příček, vyzdívek, zkrátka všeho, co by při odstřelu nosné konstrukce budovy mohlo negativně ovlivnit destrukci a pád budovy. Toto se provádí jak navrtáním a odstřelením, tak i běžným manuálním způsobem pomocí bouracích kladiv a palic. Vše se musí proměřit, spočítat, nachystat. Odstřel je až ta poslední fáze,“ popsal Jan Procházka, jeden ze tří střelmistrů, kteří slouží na stanici v Olomouci.
Staňte se členy FB skupiny Život v Olomouckém kraji a žádná zpráva vám neunikne. Sledujte nás na Twitteru, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.
Při výcviku specialisté z Olomouckého kraje spolupracovali s kolegy z HZS Jihomoravského kraje, HZS Moravskoslezského kraje a Záchranného útvaru Hlučín. K odstřelu třípodlažní budovy byly použity bezpečné expanzní nábojky Autostem 180 gramů a 100 gramů v celkové hmotnosti 15 kilogramů. Každý nosný sloup museli hasiči navrtat a vložit do něj potřebné množství nálože. „Proto vždy provádíme pokusný odstřel. Ověříme si, že propočty jsou správné. Pak vše nachystáme, propojíme a pomocí roznětnice odpálíme. V tomto případě jsme použili expanzní nábojky. Nejedná se o výbušniny. Jde v podstatě o pyrotechnický výrobek určený k technickým účelům. Nábojky Autostem jsou generátory plynu, funkčně jsou obdobným výrobkem jako například airbagy ve vozidlech,“ vysvětlil zkušený střelmistr, který například zasahoval při povodních v Čechách, kde pomocí trhavin s kolegy v týmu odstřelovali velké kameny v korytech řek, uvolnili je a umožnili tak průtok většího množství vody.
Trhací práce u zásahu slouží ke zjednodušení a zefektivnění činnosti hasičů. S nasazením střelmistrů se počítá při odstřelech ledu na zamrzlých řekách, při vzniku rozsáhlých polomů, při vytváření rýh v souvislosti s hašením lesních požárů, při vytváření prostupů ve zřícených konstrukcích, při rozrušování zmrzlých zemin v souvislosti se zemními pracemi při likvidaci uhynulých zvířat a podobně. Zajímavou zkušeností byly trhací práce na vodní nádrži Nové Mlýny, kde ve spolupráci s potápěči-střelmistry prováděli odstřel vzrostlých stromů vyčnívajících z vodní hladiny. Tyto stromy tvořily velmi nebezpečnou překážku pro lodě, zejména pokud výškou nedosahovaly viditelně až nad hladinu. Nálože umístili pod vodní hladinu potápěči a odstřel byl proveden z lodi. Dále střelmistři zasahovali při povodních v Praze nebo například při uvolňování zamrzlého koryta řeky Svratky v Tišnově, kde hrozilo vylití řeky do města.
Střelmistři HZS Olomouckého kraje mají celorepublikovou působnost a jsou členy jednotky opěrného bodu Morava pro provádění trhacích prací. Jde o vysoce specializovanou odbornost, hasiči musejí disponovat střelmistrovským průkazem a několikrát do roka absolvovat vícedenní praktický výcvik.
