Chameleon: Tento mistr proměny má i dokonalé oči

Změna barvy chameleonů nespočívá pouze v tom, že zbarvení a vzorek kůže splynou s podkladem. Celý proces je velmi složitá záležitost – a to, že barvy mění jen podle prostředí, je fáma. Mění totiž barvy i podle emocí.

Jak se mění barvy

Je pravdou, že za úplné tmy zbledne chameleon téměř do běla a s rostoucí intenzitou světla jeho kůže postupně tmavne. Současně se však zbarvuje na světlém podkladu do světlých tónů a do tmavých na tmavém. Navíc samci ještě tmavnou před pářením a samice se zářivě zabarví, když se chystají klást vajíčka.

Podstatou tmavnutí a blednutí pokožky je pohyb pigmentových zrn v buňkách zvaných melanofory. Je-li pigment rozptýlen v jemných výběžcích těchto buněk, chameleon tmavne. Jsou-li pigmentová zrnka soustředěna uvnitř buněčného těla, pokožka zesvětlí.

Barevný rejstřík

Barevný rejstřík chameleonů většinou obsahuje různé zeleně, žluti a hnědi, ale i s tímto omezeným repertoárem barev může být barvoměna překvapivě rychlá a nápadná. Evropský chameleon obecný (Chamaeleo chamaeleon), který se vyskytuje od jižního Španělska přes celou severní Afriku, je asi 30 cm dlouhý. Obvykle je mdle zelenohnědý, ale může během okamžiku změnit barvu i velikost těla. Běžní afričtí chameleoni mají mnohem širší barevný rejstřík. Tito agresivní malí ještěři mají tmavě olivově zelené základní zbarvení promísené se žlutými a bílými skvrnami. Další barvy se pak přidávají podle druhu.

Potká-li takový chameleon svého úhlavního nepřítele, užovkovitého hada bojgu africkou, vztyčí hlavový štít, začne hlasitě syčet a jeho tělo se pokryje střídavě světlým a tmavým tečkováním. Dospělá bojga se sotva dá odradit tímto představením, ale mnohý jiný predátor se zalekne.

Chytání potravy

Chameleoni nejsou zajímaví jen svou schopností měnit barvy. Většina druhů z rodu Chamaeleo žije na keřích a stromech, kde loví hmyz. Uspořádání jejich prstů, které jsou rozdělené do dvou skupin po dvou a po třech, je adaptací k životu na stromech. Mohou jimi uchopit větévku jako do kleští. Další oporu jim poskytuje ovíjivý ocas, který se stočí kolem větve jako spirála. Pohyby chameleona jsou pomalé a uvážlivé. Zatímco pomalu a opatrně postupuje po větvičce, očima neustále pátrá po hmyzu a otáčí jimi jako na obrtlíku.

Oko kryje kuželovité šupinaté víčko, které ponechává jen malý otvor pro zornici. Mimo to se oči pohybují nezávisle na sobě a tím získává chameleon mimořádně široké zorné pole. Když spatří kořist, zaostří na ni obě oči a začne se kývat ze strany na stranu. Pozoruje tak kořist z různých úhlů a může přesně odhadnout její vzdálenost. Před útokem natočí hlavu přesně ke hmyzu a pootevře tlamku. Pak „vypálí“ jazyk. Během zlomku vteřiny chytí hmyz a dopraví zpátky do úst. Někteří jedinci dokáží chytat i větší kořist. Tak až 55 cm dlouhý chameleon obrovský z Madagaskaru se živí drobnými savci a ještěrkami.

Z asi 150 známých druhů chameleonů jich většina žije v tropické a jižní Africe a na Madagaskaru.