Milí poutníci a výletníci, zveme vás na souladné poutní místo oplývající tichem a posvátností. Mariánská studánka u Zlatých Hor a poutní kostel zasvěcený Matce Boží – Pomocnici křesťanů a Ochránkyni života (Maria Hilf) vám dají na chvíli zapomenout na strasti každodenního života. I když poutní kostel nepíše dlouhé dějiny, historie posvátného místa sahá až do doby třicetileté války, kdy tu lidé hledali bezpečný úkryt. Schovala se tu i jedna žena z vesnice, která… a tak začíná příběh vyprávějící o zrození zázraků. Pojďte si jej poslechnout.
Mariánská studánka u kostela Maria Hilf vás osvěží svým pramenem
Poutní místo Maria Hilf a Mariánská studánka u Zlatých Hor na Jesenicku zažily v minulosti mnoho útrap. Nyní jsou vyhledávaným cílem poutníků, hledajících klid a duchovní rozjímání, ale také turistů, kteří zde nacházejí posvátné místo se zázračnou Mariánskou studánkou. Ať jste poutník či turistika, pojďte s námi na výlet do kostela Panny Marie Pomocné (Maria Hilf) s tajemným geniem loci. Kostel, který byl vybudovaný v 90. letech na místě původního zdevastovaného a poté zcela odstraněného kostela, je otevřený po celý den a zve k návštěvě a modlitbě. Poznejte místo, které si Matka Boží zvláštním způsobem vyvolila před více než 300 lety.
Staňte se členem FB skupiny Fajnvylety.cz a získáte přístup ke stovkám tipů na zajímavé výlety. Podělte se o fotky a zážitky z vašich výletů.
Nová křížová cesta na Maria Hilf je procházka v souladu přírodou
Nedaleko poutního areálu se můžete vydat do lesů Zlatohorské vrchoviny, a přitom si projít novou křížovou cestu na Maria Hilf. Tvoří ji dřevěné kříže se stříškou a plastickým reliéfem s vyobrazením děje jednotlivých zastavení. Poslední, 14. zastavení je kamenná kaplička se sochou Ježíše Krista.
Příběh poutního kostela Maria Hilf má šťastný konec
Útrapy třicetileté války pronikly také do slezských hor. Když Švédové přitáhli roku 1647 k městu Zuckmantlu (dnes Zlaté Hory), obyvatelstvo opouštělo svůj majetek a zachraňovalo si holý život útěkem do hor. Žena místního řezníka Anna Tannheiserová, která byla v požehnaném stavu, našla bezpečné místo na hoře zvané Boží dar (Gottesgabe) asi hodinu cesty od města. Na osamělou ženu přišly porodní bolesti. V této tísni úpěnlivě prosila Boha o pomoc a Svatou Pannu o přímluvu. Byla vyslyšena a porodila zde zdravého syna Martina, s nímž se zakrátko vrátila domů.
Chlapec prožil život jako vážený muž – radní svého města. Jeho dcera Dorota Weisová pak splnila Tannheiserovu poslední vůli. Nechala u malíře Šimona Schwarzera zhotovit obraz Bohorodičky a zavěsit jej na staré jedli v lesní samotě, kde se její otec narodil. Stalo se tak v říjnu roku 1718 a již v následujícím roce toto místo začalo přitahovat první poutníky. Na místě narození chlapce Martina byla postavena dřevěná kaple.
Jaké osudy stíhaly poutní místo Maria Hilf a Mariánskou studánku?
Příval poutníků byl tak velký, že zde byl v 19. století postaven kostel. Po druhé světové válce poutní místo chátralo, ani komunistický režim nepřál návštěvám poutního místa a vstup zakázal. Kostel chátral, až se z něj roku 1973 stala ruina. Jen Mariánská studánka zůstala na svém místě. Od roku 1995 je opět posvátné místo na Příčném vrchu oblíbeným místem poutníků, stojí zde nový kostel a nová křížová cesta. Vydejte se na výlet k Mariánské studánce a do kostela Maria Hilf a poznejte jedno z nejpozoruhodnějších poutních míst na Jesenicku.
Kdy navštívit Mariánskou studánku a poutní místo Maria Hilf?
Aktuální informace o návštěvě a prohlídkách poutního poutního místa Panny Marie Pomocné najdete na internetových stránkách Maria Hilf.
Kde se nachází Mariánská studánka?
Kraj: Olomoucký
Okres: Jeseník
Město: Zlaté Hory
Kontakt
Duchovní správa poutního místa Panny Marie Pomocné
793 76 Zlaté Hory 170
telefon: + 420 731 254 224
e-mail: mariahilf@email.cz
www.mariahilf.eu
Tip na fajn výlet
Staňte se na chvíli havířem Poštovní štoly a sestupte do tajemného podzemního labyrintu v krajině pokladů na Zlatohorsku. Čeká vás nevšední procházka s helmou a baterku historickou štolou, jež bývala nalezištěm vzácných kovů. Poznáte těžký život kopáčů, kteří zde pracovali už ve středověku.
