ČESKO – Vysoká inflace, zdražování energií i cen potravin, to je dnes každodenní realita, která se samozřejmě propisuje do celé řady dalších, navazujících oblastí. A jednou z nich je i vaření pro děti ve školách. V důsledku nárůstu cen vstupů se již některé školy ocitly v situaci, kdy jim peníze vybírané na školní obědy již nestačily k pokrytí nákladů. S řešením nyní přišlo Ministerstvo školství, které úpravou příslušné vyhlášky umožnilo navýšení cen o 20, resp. 30 %. Přesto se ale zdá, že této možnosti využije jen minimum škol. Rodičům, kteří na úhradu obědů pro děti nemají finanční prostředky, zároveň resort bude stejně jako v předešlých letech pomáhat.
Vyhláška o školním stravování jasně určuje, kolik mohou stát obědy ve školních jídelnách, resp. tato vyhláška vymezuje spodní a horní „strop“, tedy určitý finanční limit, do nějž se školy s cenou jednoho oběda musí „vejít“. V důsledku enormního nárůstu cen potravin je tedy docela logické, že Ministerstvo školství se rozhodlo počínaje únorem zvýšit horní strop cen hlavních jídel až o 20 % a přesnídávek a svačin dokonce až o 30 %. „Došlo k nárůstu inflace meziročně nejméně o 15 procent, potraviny významně zdražily a školy v příloze vyhlášky mají nějaké rozpětí, ve kterém se mohly cenově pohybovat. My jsme se tedy proto, že některé školy již byly na horní hranici tohoto rozpětí, rozhodli umožnit, aby školy mohly na inflaci zareagovat a případně cenu obědů zvednout. Nikdo je k tomu ale nenutí,“ vysvětlil tak ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže MŠMT, Michal Černý. Dodal také, že novelizovaná vyhláška se vztahuje výhradně k potravinám, nikoliv samotné přípravě pokrmů či spotřebě energií.
Kolik mohou stát obědy?
Aktuálně je tedy stanovena horní cenová hranice pro obědy zahrnující polévku, hlavní jídlo, dezert (nebo ovoce) a nápoj dle věku v hranici do 6 let na 36 Kč, v případě věku 7-10 let činí hranice 47 Kč a v případě věku 11-14 let 50 Kč. Možnosti zdražit skokově obědy právě směrem k horní hranici školy zatím během prvních dní nevyužily. Když už chtěly obědy zdražit, učinily tak na počátku školního roku. Novelizovaná vyhláška je tak spíše určitou pojistkou, aby bylo možné okamžitě zareagovat v případě, že by došlo ke skokovému nárůstu cen některých potravin. „Mnoho škol se s cenami obědů k horní hranici ani neblížilo, jiné zase nechtějí zdražovat ze sociálních důvodů, novelizace vyhlášky je tak spíše vstřícný krok směrem ke školám, které kladou velký důraz na kvalitu potravin,“ doplnil Černý.
Komu jsou určeny obědy zdarma?
Dle dostupných dat na školní obědy dochází v průměru dvě třetiny dětí. Ačkoliv někteří rodiče nemají finanční prostředky na to, aby obědy dětem hradili, k dispozici jim jsou různé podpůrné – dotační programy. Jeden pak funguje pod hlavičkou Ministerstva práce a sociálních věcí, druhý obhospodařuje Ministerstvo školství. Oba tyto programy se dle slov Černého týkají přibližně dvou tisíců škol napříč republikou (což je cca polovina všech škol v Česku). Právě díky těmto programům pak rodiče mohou pro své děti získat obědy zdarma. I v tomto případě byly navýšeny prostředky, které budou v letošním roce k dispozici, a to na celkových 100 milionů korun.
V obou případech dotačních programů pak rodiny, které by mohly potřebovat s úhradou obědů pro děti pomoci, vytipovávají samy školy – a ty následně umožní (po souhlasu rodičů) další komunikaci s neziskovými organizacemi, které kontakt se státem zprostředkovávají. Loni se jednalo o organizaci Women for women, letos výběrové řízení teprve probíhá.
