Tento příběh se odehrál v prosinci roku 1861 v Coloradu a jeho dějištěm se stala obyčejná farma rodiny Doryových.
Začátek všeho
Paní Julia Doryová z Idaho Springsu se pokoušela připravit oběd pro svou rodinu a tři na farmě zaměstnané dělníky. Než vyšla ven, aby pozvala všechny ke stolu, postavila na stůl poslední mísu, ze které se ještě kouřilo. Zavolala i na svoji adoptivní dceru Maggie, aby přivedla ostatní děti a pospíchala zpět do kuchyně. Avšak jen co vkročila dovnitř, zůstala stát jako opařená. Stůl byl naprosto prázdný. Dělníci, kteří šli za ní, byli překvapeni také – tu jeden z nich ukázal nevěřícně na protější dveře, pod kterými se právě ztrácel prázdný ubrus. Paní Doryová dveře prudce rozrazila a krve by se v ní nedořezal: za dveřmi bylo rozmístěno kompletní menu v mrazivém chladu na promrzlé podlaze. Všechno stálo přesně tak, jak to před chvílí rozložila na stole.
Zmizení celého oběda bylo jen pokračováním toho, co se během dopoledne stalo. Koš, kde Maggie uložila vyprané prádlo, prostě zmizel. Nakonec objevily pracně vyprané prádlo zcela ponořené ve velké bahnité kaluži za domem.
Narůstající záhady
Dělníci se rozhodli, že zůstanou v bezprostřední blízkosti obytného domu a pokusí se vypátrat původce těchto zlomyslností. Manžel paní Doryové byl právě na cestách, tudíž jí tento návrh přišel vhod. Nebylo divu. Během následujících dní počet nepříjemných náhod narůstal. Po údajném pachateli však nebylo ani vidu, ani slechu. Pokaždé, když určitý pokoj společně s muži zevrubně prohledali a prozkoumali, důkladně jej uzamkli. Když pak ani ne za hodinu do takto zabezpečených místností znovu vkročili, našli v nich neuvěřitelný nepořádek – a některé kusy nábytku jako by se rozplynuly ve vzduchu.
Konečně se jednoho dne vrátil domů pan Dory a našel svou rodinu zcela vyvedenou z míry. Dělal si trochu legraci z toho, že rodina celou věc přisuzuje něčemu nadpřirozenému, ale pak se stalo něco, co by nikdy nepokládal za možné. Jeho stejk už stál na stole, když cosi upoutalo jeho pozornost a on na okamžik odvrátil pohled od stolu – nanejvýš na pár vteřin. Když se znovu otočil, byly talíře, příbory a ubrus pryč. Stejk samozřejmě taky.
Beznadějná situace
Během následujících dnů byl domácnost Doryových obležena zvědavci a rodinných příslušníků se postupně zmocnil pocit bezútěšné beznaděje. Všechno, co se Doryovým zachtělo sníst, zmizelo nevysvětlitelně v okamžiku, kdy pokrm zůstal na chviličku bez dozoru. Rodina se pak spokojila s velmi prostým stravováním, tedy s jídlem, jehož ztráta by nebyla tak bolestná.
Dělníci se stále domnívali, že za vším stojí nějaký vetřelec, proto vyrobili cosi jako bič a mnoha rafinovanými uzly jej připevnili ke stropnímu trámu. Chtěli tak zjistit, jestli neviditelný vetřelec dokáže tyto uzly rozvázat a předmětu se zmocnit. Pak se odebrali k paní Doryové. Když se však vrátili na místo, viděli, že jejich rafinovaně připevněný výtvor zmizel. Jejich návštěva paní Doryové trvala prý asi minutu, takže uzly musely být rozvázány během několika vteřin.
Vymítání
Všichni vesměs museli nakonec přiznat, že pro tyto případy nenacházejí žádné přirozené vysvětlení. Požádali tedy o pomoc duchovního. Farář nejprve požádal o špetku soli. Pak procházel místnostmi v domě a zavíral všechna okna. Nad každým oknem a dveřmi namaloval tři kříže. Doryovi sice nebyli katolického vyznání, ale v tu chvíli se modlili, aby se duchovnímu celá věc podařila.
Po tomto ceremoniálu všichni opustili dům. Asi za půl hodiny všichni vešli společně dovnitř. Nože, vidličky a lžíce, stejně jako další věci, byly nainstalované přímo nad namalovanými kříži. V dalších místnostech byla situace stejná. Neznámá síla dům opustila, ale vypadalo to, že chtěla naposledy demonstrovat svou skutečnou moc.
