Vrch Burkovák: Byla zde kdysi jakási prastará svatyně?

Burkovák - západní úbočí. Zdroj: www.commons.wikimedia.org

Burkovák – kopec na první pohled docela obyčejný, ale už na ten druhý… Je tu ukryta jedna z největších záhad naší minulosti.

Bohaté naleziště

Byl zde učiněn zajímavý nález, a to na poměrně malém prostranství na temeni kopce. Šlo o opravdu velké množství prastarých hliněných plastik, které dílem znázorňují zvířata, více jich však vypadá jako nejrůznější geometrické předměty i různé abstraktní tvary. K čemu sloužily?

Nabízí se odpověď, že zde byl nějaký kult, i tak tu však bylo předmětů nashromážděno opravdu hodně. Taková věc u nás nemá obdoby.

Pochopitelně existuje řada hypotéz. Podle jedné z nich byla na kopci svatyně, kam se nosily dary nějakému božstvu, a zdá se, že po velmi dlouhou dobu. Je také možné, že některé předměty sloužily k určitým rituálům.

Další hypotéza hovoří jinak – nebyla zde žádná svatyně, ani se zde neodehrávaly rituály, zkrátka se zde tyto předměty jen vyráběly, tedy jednalo se o jakousi prastarou dílnu. Tak jaká je pravda? Nevíme.

Historie vykopávek

Historie vykopávek na Burkováku není tak stará. Ve 20. letech 20. století v okolí působila organizace archeologů z Jihočeské společnosti pro zachování husitských památek. Burkovák byl na počátku husitského období místem shromažďování velkého počtu lidu. Když však archeologové nalezli hliněné figurky, udělali následně výkop o ploše 20 čtverečných metrů. Na tomto poměrně malém prostoru bylo nalezeno neuvěřitelných 1440 malých plastik a několik tisíc keramických střepů.

Některé figurky představovaly zvířata, většinou koně, což nebylo těžké rozeznat. Ale co ostatní? Šlo totiž dále o disky, ozubená kolečka, kuličky, kroužky, hranoly, trychtýře a další. Nálezy skončily většinou v Národním muzeu v Praze, v Prácheňském muzeu v Písku a v Husitském muzeu Tábora.

Kult Slunce?

Jak již bylo výše uvedeno, archeologové se domnívali, že se jedná o obětiny. V současné době převládá názor, že uvedené předměty pocházejí z období halštatu, které spadá mezi 8. a 5. st. př. Kr. Přesto jsou dále předměty považovány za kultovní. Disky a kola mají znázorňovat podle badatelů slunce, cívky a válečky znázorňují předení – tedy ženský princip, některé další předměty byly možná součástí modelů povozů. Badatelé se přitom opírají o nálezy odjinud.

Další výzkumy odhalily ještě jinou skutečnost, a sice jamky po kůlech, které zřejmě byly součástí nějaké konstrukce. Pokud vzali badatelé v potaz i další nálezy z okolí, usoudili, že Burkovák mohl být místem provozování nějakého slunečního kultu. Je to ale pravda? Lidé, kteří předměty zanechali, bohužel nepoužívali písmo a přesný účel věcí nám již nikdy neprozradí.

Tábor lidu

U Burkováku nejde jen o pravěk. Jeho sláva vzrostla ještě v 15. století, kdy se zde shromažďovali lidé, aby zde vyčkali konce světa. Roku 1419 se na Burkováku takto konal velký tábor lidu, kterého se prý mělo účastnit 42 tisíc poutníků. Tehdy kopec dostal své druhé jméno  – Tábor. Jenomže takových kopců je u nás víc, a tak se jméno Burkovák udrželo.