I když předtím spolupracoval s mnoha známými osobnostmi, do širšího povědomí se dostal až díky angažmá u Jiřího Procházky, který je mistrem smíšených bojových umění MMA. Přitom k této spolupráci vůbec nemuselo dojít, Matěj původně nabídku ze strany Jiřího kvůli zaneprázdnění odmítl. Po několika schůzkách ovšem změnil názor a dnes díky tomu může jejich cesta za vytyčeným cílem zdárně pokračovat. Aby se Jiří stal alespoň jeden rok nejlépe placeným sportovcem v Česku, to už se vůbec nejeví jako nereálné.
Mohl byste stručně popsat, jak vypadá běžný pracovní den manažera významné osobnosti?
Asi budu mluvit pouze za sebe. Ta práce je hodně rozdílná a každý den je v podstatě jiný. Strašně záleží na tom, co se vlastně v tom daném dni v týdnu děje. Samozřejmě velká část je nějaká kancelářská činnost, příprava věcí, komunikace s partnery, dodavatelem a tak dále. Pak je tam nějaká část, kdy vyrábíme třeba nějaký kontent (obsah, pozn. red.), nebo máme schůzky. Dost rozdílné to je, když třeba jedu konkrétně za Jiřím nebo i za jinými osobnostmi. Tím, že Jiří je v Brně, tak tam je to takové, že se třeba snažím alespoň jeden den z týdne trávit v Brně. Většinou jsem účasten tréninku a mezitím máme nějaké společné schůzky nebo schůzky s partnery v projektech. Jelikož toho vlastně většinou s tou osobností děláme více, což znamená, že je tam více podnikatelských subjektů – u Jiřího třeba nadace, e-shop, u dýdžeje NobodyListen jsou to třeba zase eventy (společenské nebo kulturní akce a události, pozn. red.) – tak opravdu určit to přesně, jak ten den vypadá, to nejde. Řekl bych spíš, že každý den vypadá jinak a ta práce je rozmanitá, a to mě na tom hodně baví.
Jak jste se k této práci dostal?
V podstatě někdy na střední škole jsem začal pořádat eventy a začalo mě bavit dělat kulturní a sportovní akce, zábavy, začal jsem spolupracovat s prvními dýdžeji a postupem času to přes tu eventovou část té práce, kdy jsem vlastně viděl, co ty osobnosti v rámci těch akcí potřebují, vyžadují a chtějí, tak jsem přešel tak trochu plynule do manažerské činnosti a přes nějaké známé jsem začal dělat drobnosti, až jsem se dostal – dnes už to můžu říct -k světovým celebritám jako je Jiří Procházka, nebo k lokálním celebritám jako je DJ NobodyListen. Docela dosti lidem také pomáhám konzultačně, ale ti třeba o tom nechtějí mluvit, nebo já o tom nechci mluvit, takže těch celebrit je vícero, nejsou to jenom tyhle dvě, ale tyhle dvě jsou takoví moji koně a dlouholeté spolupráce, takže o nich je dobré se bavit.
Jaké vlastnosti a schopnosti by měl mít dobrý manažer?
Důležité je co nejdříve zahodit svoje ego. Je potřeba se soustředit na věci, které se týkají mé domény, což je hlavně marketing, PR a vlastně všechno, co je vidět. Spadají do toho sponzorské spolupráce, spadají do toho kreativní činnosti, vymýšlení různých kampaní a samozřejmě spojení dodavatelů. Myslím, že je to hlavně o adaptaci a přizpůsobení. Kór v tom MMA je to šílené, protože tam opravdu nevíte, kdy může přijít každým dnem nějaká nabídka na zápas, nebo už nějakou dostanete a víte nějaký termín, kterému podřizujete celou kampaň a všechny aktivity, plánujete a tak dále, a oni vám pak termín posunou o měsíc nebo o dva, ale na dřív, ne na později! Takže se pak všechno musí v čase hrozně měnit, někdy dokonce i v řádu hodin. S něčím se například počítá a UFC najednou pošle zprávu, že nechce něco vydat příští týden, ale chce to třeba už za čtyři hodiny. A když máte připravenou dejme tomu marketingovou kampaň k zápasu UFC, tak ta rychlost té reakce musí být šílená. Takže je to adaptace a přizpůsobení, a myslím, že úplně nejdůležitější je, že musíte být obklopen dobrými lidmi, kteří to chápou a kteří jsou ready vstát z postele ve chvíli, kdy nějaká takováhle situace nastane. Takže to není úplně vlastnost a schopnost, ale možná schopnost postavit si dobrý tým kolem sebe vlastně schopností je.
Co máte na své práci nejraději a co tak úplně nemusíte?
V podstatě miluju tu rozdílnost a tu šílenost v tom, že se opravdu furt něco děje. Je to velmi dynamický, velmi kreativní prostředí, ale zároveň někdy, když člověk na něco nemá čas a rád by to udělal líp, tak to vlastně trochu nenávidí na druhou stranu. Určitě u mě aktuálně převládá ta láska k rozmanitosti té práce, protože člověk se opravdu nenudí, a je to takový jako živoucí mechanismus, který furt někam teče, do nějaké strany. A furt se ho snažíme nějak zarovnávat, ale vždycky nám vlastně do toho nějaké okolnosti hážou vidle.
Kdybyste před lety odmítl nabídku dělat manažera Jiřímu Procházkovi, o co všechno byste dnes přicházel?
Myslím, že to jsou hlavně zážitky, ty nám nikdo nevezme, takže díky tomu jsem jeden z mála lidí, kdo stál přímo v kleci s člověkem, který měl kolem sebe pás šampiona UFC, což je vlastně nejvyšší meta v tom sportu, která jde získat, a přišel bych určitě o zajímavou zkušenost s někým, kdo není ani tak sportovcem, ale podřídil tomu sportu opravdu celý svůj život, takže ta zkušenost vedle něj vyrůstat jak profesně, tak osobnostně, a mít ho za přítele, o to bych taky přišel. Řekl bych, že bych přišel o svůj velký rozvoj v těch posledních šesti letech. Jak duševní, tak i fyzický, protože jsem si k tomu sportu, minimálně bojovému, (ne tak úplně MMA) našel cestu, tak o to bych přišel. Čili těch věcí je docela dost, takže jsem rád, že nějaká síla a energie Jirky, kterou jsem z něj cítil na schůzkách, nakonec ovlivnila to, že jsem do té spolupráce šel.
Pro jaké další osobnosti jste pracoval, a jaké to bylo ve srovnání s prací pro tým Jiřího?
Těch osobností už bylo opravdu hodně, se kterými jsem pracoval. Jak už jsem tady uváděl, je to DJ Nobody Listen, se kterým jsme přes 10 let už v podstatě v nějaké úzké spolupráci pracovní a hlavně přátelské. V dřívější době to byl třeba Hugo Toxxx, jeden z prakticky nejlegendárnějších českých raperů. Nějakým způsobem jsem spolupracoval s Yemim, choreografem, tanečníkem a vizionářem. Nechtěl bych na někoho zapomenout, samozřejmě těch osobností bylo docela hodně. Vlastně jsem dělal se spoustou celebrit, ale někdy spíše projektově. To znamená, že jsme je používali do nějakých kampaní, které jsem třeba dlouhý čas dělal pro Coca Colu, pro Sprite, pro Fantu, pro O2 a pro spoustu dalších velkých firem.
Jaké jsou vaše manažerské plány a výhledy ve stáji BJP?
Posledních šest let to říkám furt dokola a je zajímavé pozorovat, že čím je ten cíl blíž, tak to lidi začínají brát trochu vážně a začínají mě brát jako někoho, kdo je na prachy a kdo je úplný idiot. Ale já jsem si v tom manažerském a marketingovém týmu vlastně na začátku, kdy Jiří ještě ani nebyl šampion Rizinu a v Česku ani ve světě ho vlastně nikdo moc neznal, tak jsme si vytyčili, že ten náš úspěch se může měřit jednou z mála věcí. Může to být hodně o pocitech, ale já mám rád čísla, data a když jde něco změřit, takže jsme si vytyčili míru úspěchu marketingového týmu a samozřejmě i Jiřího, protože on má samozřejmě zásluhu na všem, co my děláme okolo. Chceme, aby aspoň jeden rok byl nejvýdělečnějším českým sportovcem, což je prostě něco, co pro nás bylo v Rizinu nereálné, když jsme nad tím přemýšleli. Byl to hodně hodně dlouhodobý cíl a hodně velké přání, než aby to byla realita. A těmi výkony, které pak předvedl v UFC, a tím, že už byl šampion, předpokládáme, že v nějaké dohledné době zase o ten titul půjde, a ten cíl samozřejmě trvá. Možná ho nikdy nedosáhneme, ale od toho jsou cíle. Dnes už není tak nereálný a nadnesený, jako byl na začátku, ale toto je prostě manažerský plán, a to znamená dělat pro to všechno. Posilovat jeho značku, jeho osobní brand, rozvíjet další projekty – BJP foundation…. nadaci, která je nádherný projekt, kdy vracíme zpátky něco lidem, respektive zdravým a nemocným dětem. A určitě i rozvoj e-shopu, rozvoj e-shopu do zahraničí a posílení BJP brandu a BJP poselství na globální úrovni, protože Jirka jako jeden z mála z těch, se kterými jsem dělal, nemá jazykovou bariéru a mluví velmi slušně anglicky, takže myslím, že jsou nějaké výhledy, a budeme na tom makat. Děkujeme za podporu a držte nám palce v dalším zápase.