Původní samostatný pavilon G psychiatrické kliniky v brněnských Bohunicích byl vystavěn v roce 1962. Ve své době patřil k velmi moderním budovám a architektonicky i organizačně jedinečným psychiatrickým zařízením. Dobře sloužil desítky let, ale s tím, jak plynul čas, se pavilon stával nevyhovujícím a bylo potřeba jej rekonstruovat. Myšlenkou bylo ponechat pavilon v podobě, jak byl navržen, a rozšířit jej o dvojici nízkopodlažních budov, jež vytvářejí uzavřená atria. To se nakonec díky spolufinancování z dotací Evropské unie podařilo. Projekt pod názvem Centrum komplexní psychiatrické péče byl dokončen v roce 2021 a přinesl zbrusu nové, moderní a humánnější prostředí pro pacienty, které nabízí více možností terapeutických přístupů.
„Celkové náklady projektu vzniku Centra komplexní psychiatrické péče včetně vnitřního vybavení činily asi 680 milionů korun, přičemž projekt financovaný z prostředků Integrovaného regionálního operačního programu pokryl 577 milionů korun. Čerpané dotační prostředky z Evropské unie dosáhly necelých pěti set milionů korun,“ uvedl vedoucí Oddělení komunikace FN Brno Martin Drozd s tím, že zbytek šel ze státního rozpočtu a vlastních prostředků nemocnice. Projekt byl zahájen 10. června 2016 a dokončen na konci roku 2021.
Zajištění komplexní péče
Doplnění pavilonu G o dvojici nízkopodlažních budov mělo za cíl vytvořit funkční celek, který bude schopný poskytnout klientům komplexní péči. Pavilon byl proto rozšířen o lůžková oddělení a zejména o nové možnosti akutní péče, jakými jsou krizové centrum a jednotka intenzivní psychiatrické péče, která je na poměry České republiky unikátním zařízením.
„Jednotka intenzivní péče slouží k bezpečnému zvládání závažnějších poruch chování a k poskytování první pomoci pacientům na psychiatrické a somatické rovině. Včasné poskytnutí péče díky propojení lůžkové a ambulantní psychiatrické péče s krizovými službami totiž významně snižuje riziko stavů, kdy by si pacient mohl ublížit,“ uvedl přednosta Psychiatrické kliniky FN Brno a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Tomáš Kašpárek. „Důležité je, že rekonstrukce objektu umožnila prostředí objektu pro psychiatrickou kliniku zlidštit. Umožnil nám poskytovat lepší služby pro pacienty v komunitě, takže nejsme jenom lůžko, ale máme i terénní služby, kdy pomáháme lidem s duševním onemocněním zvládat jejich život a těžkosti, které onemocnění přináší,“ doplnil Kašpárek.
Krizové centrum s nepřetržitou službou
Vzhledem k vnitřnímu uspořádání klinika získala tři vstupy. Na východní straně najdou pacienti vchod do nového krizového centra s čtyřiadvacetihodinovou službou. Jeho cílem je poskytnout okamžitou pomoc v tíživé životní situaci a není potřeba se pro jeho návštěvu předem objednávat. V nejbližším sousedství se nachází pracoviště intenzivní psychiatrické péče, které je určeno pro přijímání pacientů v těžkých stavech. „Tomu odpovídá vybavení jednotky jak pokoji pro zklidňující léčbu, tak i místnostmi s takzvanou antivandalskou úpravou, která má odolat excesivnímu chování a současně zabránit pacientovi se zranit. Pracoviště současně slouží pacientům před nástupem na protialkoholní léčbu, kde si musí projít detoxikační kůrou,“ upřesňuje primář a zástupce přednosty kliniky Pavel Theiner.
Čas v přírodě jako součást léčby
V původní budově, do které vede hlavní vstup, se nachází šest lůžkových oddělení s celkovou kapacitou 109 lůžek. Část z nich spadá do oddělení dětského. „Požadavkem bylo umístění lůžkových jednotek tak, aby z nich byl snadný přístup do parku. V případě psychiatrické péče je možnost trávit čas venku v přirozeném prostředí mimořádně důležitá a výrazně se promítá do celkové koncepce uspořádání stavby a jejího provázání s parkovými a terénními úpravami,“ vysvětluje Tomáše Kašpárek a znovu poukazuje k jednomu z hlavních záměrů projektu, kterým je celkové zlidštění a humánnější prostředí kliniky. Na oddělení jsou běžně hospitalizovány děti ve věkovém rozpětí od deseti do osmnácti let, přičemž k dispozici mají i vlastní vnitřní zahradu a třídy se školní výukou. Vedle klasických onemocnění jako schizofrenie, poruchy soustředění a příjmu potravy zde bývají nejčastějšími diagnózami emoční nestabilita a různé formy poruch chování.
Mezi klinikou a chráněnou dílnou
Konečně třetí vstup přivádí návštěvníka do další nové přístavby, v němž sídlí Centrum duševního zdraví. „Jde o oddělení, které nejméně připomíná klasickou nemocnici, neboť zahrnuje terénní péči pro pacienty v co nejpřirozenějším, domácím prostředí. Orientováno je víc do venkovního parku a než klinická péče jsou klientům poskytovány sociální služby komunitní formou. Ty klinika provozuje ve spolupráci se sdružením Práh,“ doplňuje přednosta kliniky Tomáš Kašpárek.
První dochované údaje o přijímání duševně chorých do nemocnice v Brně pocházejí z roku 1748. Jednalo se o samostatné oddělení pro psychicky nemocné muže v nemocnici U milosrdných bratří. V roce 1948 povolilo ministerstvo školství zřízení samostatné psychiatrické a samostatné neurologické kliniky v nemocnici na Pekařské. V šedesátých letech získala psychiatrie samostatnou novou budovu v areálu nemocnice v Bohunicích. Fakultní nemocnice Brno, která vznikla v roce 1998 spojením Fakultní nemocnice Brno-Bohunice, Fakultní dětské nemocnice a Fakultní porodnice je druhé největší zdravotnické zařízení v České republice a přední evropská nemocnice.