ZLÍN – Zdravotníci na Urgentním příjmu Baťovy nemocnice řeší každoročně desítky případů bodnutí hmyzem. Výjimkou nejsou ani letošní prázdniny, které alespoň co do počtu alergických reakcí po pobodání jsou pro krajské záchranáře obzvláště rušné.
Jak sdělila mluvčí krajských záchranářů, Gabriela Netopilová Sluštíková, záchranáři vyjíždí k pacientům s alergickou reakcí po bodnutí hmyzem mnohem častěji než za stejné období v loňském roce. „Ze statistik vyplývá, že zatímco loni od začátku července do 5. srpna záchranářské týmy vyjely zhruba k 85 takovým událostem, za stejné období letos je to 120 případů. Reakce u pacientů se projevila v různě závažné formě. Většinu z nich však po nezbytném vyšetření a podání medikamentů na místě záchranáři převezli do nejbližší nemocnice,“ upřesnila Sluštíková. Dodala, že velmi časté jsou přitom bodnutí do jazyka při konzumaci jídla či pití.
Staňte se členy FB skupiny Život ve Zlínském kraji a žádná zpráva z kraje vám neunikne. Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.
Bodnutí může vést až ke kardiovaskulárním potížím
Na hmyzí bodnutí, nejčastěji včelou nebo vosou, existují tři typy reakcí organizmu. Nejméně nebezpečná je lokální reakce. Ta se projeví bolestí, otokem a začervenáním v okolí vpichu. Lokální reakce může způsobit poměrně rozsáhlý otok v místě bodnutí, který se někdy rozšíří i do většího okolí.
„Je potřeba sledovat, aby se kožní reakce nerozšířila na celé tělo nebo nevznikly problémy s dýcháním. Pokud by nastaly, měl by dotyčný vyhledat lékařskou pomoc. Závažnější než reakce v oblasti vpichu je totiž systémová alergická reakce, kdy lidský organizmus reaguje na bodnutí hmyzem vyrážkou na celém těle, a respiračními potížemi, způsobenými stažením a otokem dýchacích cest. Někdy se mohou rozvinout až kardiovaskulární potíže, takzvaný anafylaktický šok, který se projevuje kolapsovým stavem a může vyústit až do poruchy vědomí,“ popsal MUDr. Michal Pisár, primář Urgentního příjmu Krajské nemocnice T. Bati.
Třetím typem reakce je toxická reakce, která vzniká při bodnutí větším množstvím vos, kdy je nepříznivá reakce vyvolána velkou dávkou hmyzího jedu. „Nedávno jsme ošetřili na urgentním příjmu paní, kterou přivezla záchranka s anafylaktickým šokem, bodla ji vosa do třísla. A minulý týden přivezli muže, který měl desítky bodnutí, protože zvedl kámen, pod nimž bylo vosí hnízdo. Měl štěstí, reakce byla pouze mírná,“ doplnil Michal Pisár.
První pomoc? Dezinfikovat a chladit
A co dělat při bodnutí hmyzem přímo na místě? Ideálně místo vpichu vydezinfikovat, chladit nebo ledovat a lokálně aplikovat například Fenistil nebo jinou mast podobného složení. Volně prodejná antihistaminika pomohou snížit svědění či kopřivku. Pokud se v místě bodnutí s odstupem času rozvine infekce kůže, která se projeví otokem, začervenáním, výraznou bolestivostí a případně horečkou, je vhodné navštívit praktického lékaře. „Pokud ale dotyčný začne po bodnutí ztěžka dýchat, sípat, opuchne, má zrychlený pulz, začne mu být špatně, má závratě a kolabuje, je potřeba okamžitě volat rychlou záchrannou službu,“ dodal primář Urgentního příjmu KNTB Michal Pisár.
Při anafylaktické reakci zdravotníci podají pacientovi jako první pomoc injekci adrenalinu. Lidé trpící podchycenou těžkou alergií jsou sledování v alergologické ambulanci a mají u sebe zpravidla injekční pero s adrenalinem. Po zaškolení si umí život zachraňující látku aplikovat sami.
