O růstu věku odchodu do důchodu se znovu jedná: na stole je „měkčí varianta“

Zdroj: Pexels/Andrea Piacquadio

ČESKO – Důchodová reforma je téma, které Českem hýbe v podstatě od počátku, kdy o ní vládní koalice začala hovořit a následně prosazovat její jednotlivé části. Finální podoba reformy však ještě sněmovnou neprošla, poslanci totiž o řadě jejích součástí stále diskutují. Nyní byla opětovně otevřena otázka růstu věku odchodu do důchodu. A zdá se, že varianta, která již na jaře prošla prvním čtením, padá ze stolu. Vláda se totiž postupně přiklání k „přívětivější“ variantě navržené Českou demografickou společností.

Co vláda zamýšlela?

Zvyšování věku, kdy budou lidé moci odejít do penze, je nezbytné, aby důchodový systém v následujících desetiletích kompletně nezkolaboval. Co však zatím není zcela jasné, je to, jak by se tento věk měl zvyšovat. Vláda totiž ve svém prvním (a v květnu již v prvním čtení schváleném) návrhu počítala s tím, že po roce 2030 se každému ročníku penze o dva měsíce vzdálí. To by v praktické rovině znamenalo např. to, že dnešní třiačtyřicátníci půjdou do penze v 67 letech a dvacátníci až po sedmdesátce. Tato varianta pracovala s předpokladem, že každý v důchodu stráví v průměru 21,5 roku.

Ruku v ruce s tímto plánem šel také plán úspor. Dle něj měla výše zmiňovaná opatření znamenat pro důchodový systém v roce 2050 roční úsporu 1,2 % HDP. To je v přepočtu na dnešní ceny přibližně 90 miliard korun.

Reformní zpátečka

Navzdory původnímu plánu se ale zdá, že zvyšování věku odchodu do důchodu bude nakonec pomalejší. Namísto o dva měsíce by se důchodový věk měl navyšovat od roku 2030 pouze o měsíc. S touto „měkčí“ variantou přišli demografové. Pokud by jejich návrh byl nakonec přijat, znamenalo by to, že dnešní jednatřicátníci by do penze mohli zamířit v 67 letech a 5 měsících a ti, kterým je aktuálně 43 let, o rok dříve. Lidé by pak v penzi strávili v průměru čtvrtinu života – jako je tomu dnes. „Je spravedlivé, aby čtvrtina života odpočinku byla garantovaná,“ komentovala pak uvažovanou změnu místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti).

Pokud by ale byla přijata tato „zpomalená verze“ ochodu do důchodu, znamenalo by to, že původně plánovaná roční úspora by kolem roku 2060 klesla o cca 35 miliard.

Podpora napříč politickým spektrem

K alternativní – a mírnější – verzi určování důchodového věku se aktuálně kloní čtyři z pěti členů koalice, a to kromě ODS. I její zástupci ale již vyjádřili ochotu o možných změnách jednat. „Pan místopředseda vlády Jurečka shromáždí všechny relevantní podněty a budeme se o tom dále bavit,“ potvrdil pak premiér Petr Fiala (ODS).

Ačkoliv opoziční SPD trvá na tom, že maximální výše věku odchodu do důchodu by měla i nadále činit 65 let, zástupci hnutí ANO se již vyjádřili tak, že aktuálně diskutovanou variantu případně podpoří. Vládní koalice chce mít konečnou podobu celé reformy (a to včetně finálního systému navyšování věku odchodu do důchodu) připravenou do konce srpna. K definitivnímu schvalování by poslanci měli dojít na podzim.