Po celý červenec většina běžné houbařící veřejnosti neměla důvod vycházet na oblíbená místa hledat houby. Na svoje si přišli jen znalci, kteří i v nejparnějším létě věděli, kam se za houbami vypravit. „Ač v mnohých lesích to převážně zelo prázdnotou, letošní první prázdninový měsíc byl kupodivu ve znamení nebývale hojného růstu lišek obecných, hlavně tedy v oblasti Šumavy a Pošumaví, kudy se nějaké deště prohnaly. Hůře na tom byly stran dešťových srážek nižší polohy, např. střední Čechy, a především jižní Morava, kde v průběhu měsíce sprchlo jen ojediněle. S ohledem na vysoké teploty to znamenalo téměř nicotný přínos pro růst hub. Takové klima ovšem na druhé straně svědčilo růstu tzv. barevných hřibů, obdivovaných zástupců vzácnější mykoflóry,“ uvedl Aleš Vít z České mykologické společnosti. Vhodné podmínky tak podle něho byly spíše ve vyšších polohách, kde na zastíněných a vlhčích místech se dalo i ledacos pěkného najít a zálibně si úlovek vyfotografovat.
Češi jsou nejvášnivější houbaři na světě
Podle průzkumů sbírají a konzumují houby u nás více než tři čtvrtiny obyvatel. Houbaření je i typickým českým rodinným víkendovým programem, na zajímavé lokality lákají dokonce i pronajímatelé chalup. Sběračům pomáhá i aplikace hydrometeorologů, která pomocí mapy nejlépe odráží pravděpodobnost růstu masitých, zejména mykorhizních druhů hub, které praktické houbaře zajímají nejvíce. Najdete ji ZDE.
Češi vloni nasbírali 28,85 tisíce tuny lesních plodin, což jsou tři čtvrtiny dlouhodobého ročního průměru. Nejčastěji sbíranými plody byly houby, borůvky, maliny a ostružiny. Také celková návštěvnost lesa má nadále stoupající trend, alespoň jednou za měsíc do něj zašlo o 10 procent více lidí než v předešlém roce. Vyplývá to z údajů Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství za rok 2023.