PŘEROV – Přerovanka Marie Sehnálková loni představila v rámci participativního rozpočtu nápad uložit na různá místa v Přerově dlažební kostky s mosazným povrchem a vyrytými jmény. Tyto takzvané „kameny zmizelých“ připomenou oběti nacistické zlovůle. Prvních pět kamenů bude ve městě uloženo ve středu 18. září v 17 a v 17:30 hodin.
Zmizeli za války svým sousedům z očí, ale nebyli zapomenuti. Smutné osudy Přerovanů, kteří se stali obětí nacistické perzekuce, připomenou „kameny zmizelých“. Ty budou usazeny před domy, v nichž žili a které jsou dnes srovnány se zemí – dobové fotografie je ale živě připomínají. Domek na Žerotínově náměstí číslo 24, kde je dnes prodejna se sportovním zbožím, byl domovem matrikáře Židovské obce Oskara Arelyho a jeho rodiny. Adresa Wilsonova ulice číslo 12, kde dnes stojí Euro, pak patřila Oskarovu strýcovi Gabrielovi, který tu provozoval obchod krátkým a střižným zbožím. U obou adres budou ve středu 18. září v 17 a v 17.30 hodin položeny dlažební kostky s mosazným povrchem a vyrytými informacemi o zavražděných. Po slavnostním uložení celkem pěti „kamenů zmizelých“ se mohou lidé přesunout do bývalé synagogy, kde od 18 hodin začíná přednáška o židovském Přerově. Bude se na ní podávat košer víno a židovská pochoutka zvaná Hamanovy uši.
Staňte se členy FB skupiny Život v Olomouckém kraji a žádná zpráva vám neunikne. Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.
Úspěšný projekt participativního rozpočtu
Kameny zmizelých se dostanou na své místo díky iniciativě Přerovanky Marie Sehnálkové, která loni tento nápad představila v rámci participativního rozpočtu. Její projekt se lidem líbil a hlasovali pro něj – a díky tomu neupadnou v zapomnění jména přerovských občanů, kteří se stali obětí nacistické zlovůle.
Rodina Oskara Arelyho
Jako první se bude 18. září vzpomínat na rodinu Oskara Arelyho, který se narodil 9. června 1882 v Přerově. Byl zaměstnán na dráze a do výslužby odcházel z pozice podúředníka dráhy. Byl také tajemníkem a matrikářem Židovské obce. Dům na Žerotínově náměstí 24 obýval se svou dcerou Pavlou a manželkou Otýlií, která zemřela v roce 1932. Gestapo si pro Oskara Arelyho přišlo 7. března roku 1941, poté byl vězněn v Olomouci a v Brně, nakonec byl v rámci prvního transportu československých zajatců převezen pod číslem 17049 do polské Osvětimi. A právě tam ho 14. června 1941 zavraždili – zřejmě zastřelením. „Nacisté poté poslali rodině oznámení o jeho smrti, kterou maskovali mozkovou mrtvicí. Spolu s lejstrem přišla na adresu rodiny i papírová krabice s popelem. Ta byla uložena na přerovském židovském hřbitově v hrobě, kde je pochována i Oskarova manželka Otýlie. Dcera Pavla válku přežila, vdala se a měla dvě dcery – Evu a Ivu. Obě dosud žijí v Jindřichově Hradci,“ vzpomněl osud rodiny Václav Havlík, který se o židovskou tématiku zajímá a založil letos spolek Židovský Přerov, který má udržovat v paměti vzpomínky na „zmizelé“.
A mezi ně patří i Oskarův strýc Gabriel, který se narodil 1. října 1867 v Kojetíně a s manželkou Hanou měli několik synů a dcer. Za nacistické okupace žil s dcerami Hildou a Gretou na dnešní adrese Wilsonova 12, kde vedl obchod krátkým a střižným zbožím. Byl také členem předsednictva pohřebního bratrstva Chevra kadiša, které obstarává rituální a organizační záležitosti spojené s umíráním a pohřbem členů Židovské obce. Gabriel s manželkou Hanou a oběma dcerami byli nuceni svůj dům opustit v roce 1942. Transportem byli odvlečeni do Terezína, kam dorazili 26. června. Ani jeden z těchto čtyř členů rodiny válku nepřežil. „Hana zemřela za nejasných okolností v Terezíně 21. října 1942 ve věku 77 let. Přesná data úmrtí ostatních neznáme, víme jen data jejich transportů. Pětasedmdesátiletý Gabriel byl deportován 26. října 1942 do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, jeho šestatřicetiletá dcera Greta byla deportována 14. července 1942 do vyhlazovacího tábora v Malém Trostinci na území dnešního Běloruska, na stejné místo byla převezena i její dvaačtyřicetiletá sestra Hilda,“ vzpomněla na smutné osudy přerovských židů Marie Sehnálková.
Pětadvacet kamenů zmizelých
V rámci participativního rozpočtu bude v Přerově uloženo celkem pětadvacet kamenů zmizelých – čtrnáct bude věnováno židovským obětem, jedenáct odbojářům. Na další zmizelé se bude vzpomínat s uložením kamenů 28. října, poslední část jmen by měla být uložena do země příští rok v květnu. Pozůstalí po obětech iniciativu i podporu města vítají. Pravnučka Oskara Arelyho Hana Nosková řekla: „Moc si toho vážím. Podle mě je velmi důležité, aby se připomínaly osudy lidí, kteří byli pevnou součástí našich měst, naší společnosti – a pak najednou zmizeli a nezůstaly po nich žádné stopy. Jsme moc rádi, že Oskar a jeho strýček Gabriel s rodinou budou mezi prvními, komu budou kameny v Přerově položeny.“