ČESKO – Česká pošta není minimálně mezi veřejností zrovna oblíbeným státním podnikem. Přidá-li se k tomu fakt, že pošta je dlouhodobě ztrátová, není divu, že se stala trnem v patě i vládě. Po restrukturalizaci a snížení počtu poboček se však zdá, že situace se začíná stabilizovat. Zaměstnance pošty dokonce čeká i zvýšení platu. V rámci dalších kroků v proměně pošty je pak na příští rok naplánováno i oddělení Balíkovny.
Transformace směrem k zisku?
Česká pošta aktuálně provozuje na 2 900 poboček po celé České republice a zaměstnává okolo 20 000 zaměstnanců. Ještě před dvěma lety byl podnik v masivní ztrátě, která činila 1,75 miliardy. Loni však díky restrukturalizaci čítající nejen uzavření tří set poboček (což se zrovna s nadšením veřejnosti nesetkalo), ale i propouštění, podařilo finanční kondici pošty zlepšit. Ztráta se tak snížila na 756 milionů korun (nutno dodat, že i díky prodeji nemovitostí, kde dříve některé uzavřené pobočky sídlily). Letos by mohl deficit činit okolo 130 milionů. „Nám se podařilo poštu finančně stabilizovat, hospodaření bude mít na konci roku možná i vyrovnané,“ uvedl přímo ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Letos se čeká výsledek buď červená nula, tedy lehká ztráta, případně černá nula, tedy lehký zisk,“ potvrdil i ekonom Martin Janíčko.
I vzhledem ke zlepšující se finanční situaci České pošty dostanou její zaměstnanci na podzim přidáno, a to o 10 %. Aktuálně pobírají zaměstnanci pošty v průměru 31 tisíc korun hrubého, což je o přibližně 13 tisíc méně než průměrná mzda. Na růst mezd bude vyhrazeno celkem 320 milionů korun (a tato částka je již zahrnuta do nákladů, tedy letošní deficit s ní počítá). „Ke stabilizaci určitě došlo. Je to pozitivní vývoj, takže se nedivím, že došlo k navýšení mezd. Ostatně to bylo managementem přislíbeno, pokud se situace zlepší. Je vidět, že restrukturalizace částečné přináší výsledky,“ komentoval Janíčko.
Sbohem, Balíkovno
Dalším z kroků celkové transformace pošty má být oddělení Balíkovny, a to od 1. 4. 2025, potažmo rozdělení pošty na provozovatele poboček poskytujících služby objednané státem a poskytovatele komerčních poštovních služeb. Toto oddělení je pak dle odborníků víceméně přípravou na to, aby Balíkovna mohla být časem zprivatizována. „Česká pošta nemá investiční prostředky na to, aby doháněla to, co vyžaduje trh. Debata o tom, zda značku kapitalizovat, je relevantní a pro Českou poštu ideální,“ uvedl pak v dané souvislosti generální ředitel České pošty Miroslav Štěpán. Opozice ale s plánovanými kroky zejména z ekonomických důvodů nesouhlasí. „Balíkovna je část České pošty, která je jako jediná v černých číslech a prosperuje. A tak se jí zbavíme?“ podivovala se tak Alena Schillerová zastupující hnutí ANO.
Jak poštu dále „ozdravit“?
Ačkoliv se zdá, že poště se daří ztrátu snižovat, podle odborníků není zatím příliš prostor k jásotu. „Česká pošta se nyní zaměřovala na nákladovou stránku, což je dobře. Je vidět, že na nákladech šetřila poměrně značně, zejména na těch mzdových. Do budoucna ale bude potřeba zaměřit se na stránku příjmovou,“ shrnul Janíčko. Vzhledem k tomu, že poptávka po klasických službách pošty klesá, pošta se bude potřebovat zaměřit na služby, které nejsou vysloveně poštovní. Pošta by tak např. mohla pomáhat infrastruktuře daňové, administrativní apod. To nakonec potvrdil i ministr Rakušan. Dle jeho slov by pošta měla poskytovat především veřejné služby nebo služby, které si trh neumí vytvořit sám. Na některých pobočkách tak lze již nyní vyřizovat agendu úřadu práce, přibýt by mohly služby zdravotních pojišťoven apod.
