Brno – Výzkum a vývoj v oblasti věd o živé přírodě, pokročilých materiálů a technologií. I těmito slovy lze popsat zaměření Středoevropského technologického institutu (CEITEC), pokud bychom se snažili jeho činnost přiblížit široké veřejnosti a nedopouštět se přitom přílišného zjednodušení.
Vědci a vědkyně zde totiž působí celkem v sedmi oblastech výzkumu, které jsou navýsost odborné: pokročilé nano a mikrotechnologie, strukturní biologie, genomika a proteomika rostlinných systémů, molekulární medicína, výzkum mozku a lidské mysli či veterinární medicína. Všechny tyto výzkumné oblasti jsou přitom postaveny na vzájemné synergii zásluhou špičkových technologií umožňující studium na všech úrovních složitosti.
„Výstavba a otevření CEITEC předcházela velmi náročná příprava a bez významné pomoci ze strany dotačních fondů Evropské unie by bylo něco takového nerealizovatelné. Projekt jsme připravovali déle ne čtyři roky a v závěrečné fázi se mu věnovalo zhruba sto vědců a výzkumníků. Projektová dokumentace nakonec čítala několik tisíc stran dotýkající se různých oblastí – kvality vědeckého týmu, výhledu vědeckého zaměření do roku 2015 a dále, finanční udržitelnosti či stavební dokumentace pro nové budovy a infrastrukturu na Masarykově univerzitě a VUT,“ přiblížil ředitel CEITEC VUT Radimír Vrba.
Původní rozpočet činil téměř sedm miliard korun, schválený rozpočet po odborné oponentuře na české i evropské úrovni pak dosáhl téměř 5,25 miliardy s tím, že se jej ve prospěch české vědy podařilo vyčerpat téměř zcela.
„Jedná se o projekt, který naplnil své cíle, umožnil vznik a kompletní vybudování unikátního výzkumného centra a i téměř deset let po skončení projektu patří mezi rodinné stříbro České republiky. Patří mezi to nejkvalitnější, co česká věda má,“ pokračuje Radimír Vrba.
Žadatelem byla Masarykova univerzita a partnery se staly Vysoké učení technické v Brně, Mendelova univerzita v Brně, Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Ústav fyziky materiálů AV ČR a Výzkumný ústav veterinárního lékařství (VúVeL). V rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace nakonec Evropská unie projekt podpořila částkou téměř 4,3 miliardy korun, zbývající asi tři čtvrtě milionu korun pokryly veřejné zdroje ČR.
Líheň špičkových grantů
Od svého založení v roce 2011 se centrum rychle rozrostlo a hned od počátku byl jeho dopad na společnost zřejmý. Výzkumné centrum navíc opakovaně získává špičkové výzkumné granty Evropské unie a podařilo se mu vybudovat si reputaci centra excelence. Institut zaměstnává vynikající vědce a vědkyně z celého světa a ve své mezinárodní PhD School vychovává novou generaci výzkumných pracovníků.
CEITEC do českého prostředí vnesl také mnoho novinek v řízení a organizaci vědy. Mezi jinými jde o pravidelné mezinárodní hodnocení vědeckých týmů odborníky z daného oboru ze zahraničí, koncept takzvaných sdílených laboratoří, kdy nákladné technologie využívají na nediskriminačním základě různé výzkumné týmy nebo zřízení mezinárodní vědecké rady.
„Všechny tyto novinky byly v době podání projektu v roce 2009 v české vědě téměř neznámé, ale i díky úspěchům CEITEC se je podařilo značně rozšířit. Celkově si troufám říci, že se cíle projektu podařilo překonat. O tom svědčí existence prestižních vysokoškolských ústavů CEITEC na Masarykově univerzitě i VUT, které patří mezi nejkvalitnější vědecká pracoviště v Evropě,“ vysvětluje Radimír Vrba. S ročním rozpočtem blížícím se 30 milionům eur a investicemi přesahujícími 200 milionů eur se institutu daří plnit svůj cíl a být nedílnou součástí špičkových vědeckých sítí v daných oblastech.
Laboratoř pro zkoušky „nanečisto“
Snad nejpozoruhodnější součástí centra jsou takzvané sdílené kanceláře, kterých v prostorách CEITEC najdete rovnou dvanáct. Špičkové vybavení, jež je jejich součástí, mohou využívat nejen vědci z centra, ale také externí uživatelé z akademického i soukromého sektoru. Jedním z příkladů může být experimentální laboratoř Testbed pro Průmysl 4.0, která se zaměřuje na digitalizaci a automatizaci výroby.
„Zjednodušeně řečeno, testbed je průmyslová hala se sadou různých robotů, výrobních strojů a obráběcích center, v nichž je možné zkoušet nejen výrobu, ale i vybavení pro vývoj řízení a diagnostiky strojů a modernizaci pohonů. Nabízí také automatizační prostředky, tedy průmyslové řídicí systémy, aby bylo možné zajistit chod výrobní linky,“ vysvětluje vědoucí centra RICAIP na VUT v Brně a koordinátor programu technické kybernetiky CEITEC VUT Pavel Václavek.
Všechno pohromadě na jednom místě
Jiným příkladem jsou laboratoře CEITEC Nano, jež si díky prvotřídnímu vybavení drží pozici výzkumného pracoviště na světové úrovni. V čem jsou tyto laboratoře tak unikátní?
„Není to ani tak určitý přístroj jako fakt, že tu máme pohromadě velké množství špičkových přístrojů tvořících ucelenou technologickou a analytickou řadu, takže vědec se zde může věnovat svému výzkumu na jednom místě, aniž by musel někam přejíždět,“ nastiňuje vedoucí pracoviště Michal Urbánek.
Samotná laboratoř je rozdělena na čtyři části: laboratoř nanofabrikace, laboratoř nanocharakterizace, laboratoř strukturální analýzy a laboratoř počítačové tomografie.
Magnet pro nové vědecké talenty
Směr, kterým by se mělo konsorcium CEITEC dále ubírat, je podle Radimíra Vrby jasný – nadále se snažit proniknout mezi elitu evropské a světové vědy.
„Jsme přesvědčeni, že existuje málo míst, kde je tak velký potenciál pro vývoj revolučních technologií na pomezí mezi přírodními a technickými vědami, které umožní zkoumání struktury a dynamiky živých i neživých systémů. Budoucnost zahrnuje také posílení spolupráce s průmyslovými partnery a mezinárodními institucemi, aby se výsledky výzkumu dostaly do praxe co nejefektivněji. Zejména v oblasti elektronové mikroskopie je v Brně zároveň jedinečná příležitost přenést výsledky hraničního výzkumu do reálných produktů s vysokou přidanou hodnotou. Abychom tento potenciál naplnili, potřebujeme na CEITEC přilákat nové vědecké talenty,“ doplňuje ředitel CEITEC VUT.
Podle jeho slov je k dosažení tohoto cíle kromě peněz zapotřebí také strategické partnerství se silnými zahraničními institucemi, jako je například Max Planckova společnost. Tímto směrem ke spolupráci s excelentními partnery v akademickém a komerčním sektoru a k podpoře ambiciózních nápadů a jejich nositelů se bude ubírat budoucí strategie konsorcia.