Josefov je vedle Terezína jediným pevnostním městem u nás, které si dodnes zachovalo svůj jedinečný charakter – hvězdicovité bastionové opevnění, pravoúhlé uspořádání ulic uvnitř pevnosti a jednotný vzhled vojenských i měšťanských budov.
Pevnost Josefov byla postavena za vlády císaře Josefa II. jako obrana před rozpínavostí Pruska. Válka se však pevnosti v josefinských dobách vyhnula, pokud tedy pomineme tzv. „válku per“. Ta se odehrála ještě před zahájením samotné stavby, a sice na papíře, mezi rakouskými a francouzskými inženýry ve službách Habsburků s odlišnými názory. Pevnost pak plnila převážně roli zázemí pro vojsko, za napoleonských válek sloužila jako vězení, za první světové války jako zajatecký tábor a za té druhé jako shromaždiště wehrmachtu.
Téměř 240 let stará pevnost bojuje za svou záchranu
Bohužel více než obě světové války poznamenala pevnost přítomnost sovětské armády, která přišla v roce ´68 a odešla v roce 1991, od té doby Josefov chátral. Od roku 2019 do roku 2022 běžel projekt „Oživení Pevnosti Josefov“, na který téměř 90 milionů korun přispěly fondy EU. Cílem projektu byla oprava a zatraktivnění hradeb, zajištění havarijních stavů a zpřístupnění pevnosti veřejnosti. V rámci dotace se opravil Bastion IV, prachárna v Bastionu IV, Ravelin XIII, který sousedí s vnější hradbou Bastionu IV a v hradebním příkopu se odehrávají kulturní akce včetně vyhlášeného metalového festivalu Brutal Assault. „Měli jsme velké štěstí na generálního dodavatele, nám do té doby neznámou společnost Gardenline. I když jsme zpočátku měli obavu, jak si „zahradníci“ s tímto typem zakázky poradí, rychle se rozplynula,“ vysvětlila Ing. Eva Libichová, členka Komise pro záchranu Josefova. Zhotovitel plnil vše dle domluvy, respektoval požadavky památkářů a nebránil se použít historické postupy.
Rekonstrukce oceněná odborníky, turisty i milovníky metalu
„Snažíme se pevnost opravovat původními technologiemi, včetně např. spárování zdiva a následné finální úpravy koštětem. Firma také využívala místní řemeslníky – kameníky a kováře, kteří již mají s pevností zkušenosti. Lepšího zhotovitele na opravách hradeb jsme nikdy neměli a litujeme, že jsou od nás relativně daleko, takže o menší zakázky se ucházet nebudou,“ doplnila Ing. Libichová. Na rekonstrukci byly použité kvalitní materiály, práce je odvedena poctivě. Jen je škoda, že se opravila asi desetina hradeb, generální rekonstrukci by si zasloužil téměř celý Josefov. „Samozřejmě nás těší možnost využívání festivalového areálu, i když by bylo potřeba ještě opravit i Předbastion V, aby byl celý prostor kompletně bezpečný. A v neposlední řadě máme radost i z cen, které projekt Oživení pevnosti Josefov získal – ocenění Národního památkového ústavu a cenu odborné poroty v soutěži Má vlast – cestami proměn,“ řekla Ing. Libichová.
Pevnosti bez hranic přinesly partnerství s Kladskem
Kromě velkého projektu se Josefov zapojil i do dvou menších projektů – mikroprojektu „Pevnosti bez hranic I.“ a většího projektu „Pevnosti bez hranic II.“, zaměřených na přeshraniční spolupráci s polskou pevností Kladsko. „Náplní prvního projektu bylo zvýšení zájmu o obě turistické oblasti, zatraktivnění a obohacení stávající turistické trasy a expozice v Josefově, prezentace společných bodů historie, výměna zkušeností a posílení soudržnosti památek a kulturních hodnot,“ popsala Mgr. Ilona Honzerová, která má na starost dotace a rozvoj turistického areálu Bastion I a podzemí v Josefově. V rámci druhého projektu dojde k úpravě jedné z kasemat na zázemí pro turisty, které v areálu chybí, lidé se nemají kam uchýlit před letním žárem nebo deštěm, když čekají na prohlídku samotného podzemí. Druhým cílem projektu je rekonstrukce vnitřních prostor v areálu Bastionu I, které budou následně využity pro zcela novou instalaci Stálé historické expozice Městského muzea. „Žádost k projektu byla připravována ve spolupráci Městského muzea v Jaroměři, které bylo hlavním aktérem, a našeho turistického areálu. Vzhledem k tomu, že jsme již měli zkušenosti z předchozích projektů, byl proces podání žádosti dle mého názoru rychlý a efektivní, spolupráce s projektovým partnerem z Kladska probíhala bez problémů. Myslím, že se všichni zapojení dobře doplňovali. Těší nás setkávání se s projektovými partnery a realizace společných aktivit, kdy můžeme vidět i doplňující pohled z druhé strany hranice,“ uzavřela Mgr. Honzerová.