
Darováním krevní plazmy můžete zachránit život. Jak takový odběr probíhá? Co můžete od této procedury v roli dárce čekat a k čemu se takto získaná plazma nakonec může využít?
Co je krevní plazma a k čemu slouží
Krevní plazma je tekutou složkou krve. Vyznačuje se jantarově nažloutlou barvou. V těle zdravého dospělého jedince jí koluje zhruba 3 až 3,5 litrů. Má podobu roztoku, který se skládá především z vody a dále i z bílkovin, minerálů a enzymů. Jeho úkolem je vytvářet jednak tekuté prostředí pro krvinky. Kromě toho ale plní řadu dalších funkcí, například při přesunu vstřebaných živin, zástavě krvácení a zabezpečování imunity.
Plazmatické látky jsou životně důležité pro fungování lidského těla i pro další medicínské zpracování po dárcovském odběru. Jde o důležitý činitel používaný při výrobě nejrůznějších léčiv. Tyto medikamenty lze využít mimo jiné u pacientů s poruchami srážlivosti krve, jako je například hemofilie. Stejně tak se léky vyrobené z krevní plazmy používají i u primárních či sekundárních imunodeficitů.
Zároveň je i moderní medicína doposud limitována tím, že nedokáže plazmu nahradit synteticky vyrobeným derivátem. Je tedy odkázána stále na využívání původní složky lidské krve. Coby dárce tak můžete výrazně přispět k záchraně života někoho jiného, případně mu jeho život významně zkvalitnit.
Jak probíhá darování plazmy a co byste měli dodržovat
Odběru se přitom nemusíte obávat. Správně se tento proces nazývá plazmaferéza. Probíhá pomocí vpichu, který se v zásadě neliší od běžného odběru krve, bolestivost je tak na obdobné úrovni. Poměrně vzácnou komplikací u dárců je tak i nevolnost a omdlévání.
To bývá ovšem častěji způsobeno nevhodným denním režimem spíše než samotným odebíráním. Před darováním plazmy byste se tak měli vyspat. Vyvarujte se také stresu a zvýšené fyzické námahy včetně cvičení. Na odběr byste měli dorazit odpočinutí a přiměřeně najedení, lehké jídlo si dejte ještě hodinu předtím, než na tento výkon přijdete. Preferujte lehčí jídla a vypijte den předem cca 3 litry tekutin. Vynechte však alkoholické nápoje a kofein.
Výhodou pro dárce je nejen finanční kompenzace pro odběr plazmy, ale také kontrola aktuálního zdravotního stavu. Před samotným procesem plazmaferézy totiž absolvujete vstupní lékařské vyšetření, které stanoví, že jste momentálně vhodnými kandidáty na odběr.
Kdy plazmu darovat nemůžete a proč
Obecně platí, že byste se měli cítit zdraví. Darovat plazmu byste tedy neměli jít, pokud jste nemocní nebo se léčíte z akutního úrazu či jiného zákroku, jako je například extrakce zubu. U chronických chorob je nutné posoudit konkrétní stav pacienta, darovat může například diabetik, který má zavedenu dietu, ale také osoba s alergií.
Také je dobré vynechat darování těsně po aplikaci očkování. Vyčkat se též doporučuje s čerstvým piercingem, tetováním nebo permanentním make-upem. Kouření se za překážku k odběru naopak nepovažuje. Nevadí ani užívání hormonální antikoncepce. Vy sami touto procedurou žádným způsobem být zdravotně ohroženi nemůžete.
Plazmu můžete darovat vždy jednou za 14 dní. Bezprostředně po absolvování vám bude podán ohřátý fyziologický roztok. Ten slouží k nahrazení tekuté složky krve po dobu, než se obnoví plazma. Samotný odběr trvá přibližně hodinu, je tak potřeba si na něj vyhradit i čas. Termín se objednává předem. Dnes už se tomuto úkonu věnuje řada dárcovských center napříč celou Českou republikou. Proto je tato možnost dobře dostupná a zájemci mohou využít například darování krevní plazmy v Praze.