PARDUBICE – Archeologové z Východočeského muzea objevili za Zelenou bránou pozůstatky povrchu ulice ze čtrnáctého století. Nález vykopali v Zelenobranské ulici při výkopových pracích.
V rámci oprav Zelené brány se podařilo najít pozůstatky ulice ze středověku. Asi metr a půl pod současným dlážděním byla vrstva hatí – dřevěného zpevnění cest a ulic, které se v minulosti používalo k překonávání bahnitého terénu. „Podle uložení vrstev a charakteru hmotných nálezů jako jsou keramické střepy je zřejmé, že jsme v období 14. století, tedy v Pardubicích před příchodem Pernštejnů. Je to obdobně stará archeologická situace jako ty, které jsme již dříve zaznamenali při záchranných výzkumech vedle budovy Komerční banky nebo před zvonicí na náměstí Republiky. Ty však měly jiný charakter a nedochoval se v nich organický materiál,“ objasnil vedoucí archeologického oddělení Východočeského muzea Tomáš Zavoral.
Staňte se členy FB skupiny Život v Pardubickém kraji a žádná zpráva vám neunikne. Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.
Hatě jsou starou technikou, která se používala ke zpevňování cest, a to hlavně ve středověku. V Zelenobranské ulici jsou položeny příčně kladené kuláče a větve, doplněné říčním štěrkem, pro pevnější povrch. „Tyto nálezy jsou v podstatě to nejstarší, co lze v historickém jádru města najít. Zatím jich je jen velmi málo a nelze tedy jasněji popsat podobu města patřícího ve čtrnáctém století pánům z Pardubic, tedy Arnoštovi z Pardubic a jeho synům, především pak jeho známějšímu synovi stejného jména, který se stal prvním pražským arcibiskupem,“ řekl archeolog Východočeského muzea Jan Musil.
Mohutný obranný příkop v Pardubicích
Vykopávka prokazuje, že městskou bránu v dřívějších dobách stavitelé umístili do už vybudovaného obranného příkopu města, o kterém se ví od roku 2013 a je zdokumentovaný v prostoru mezi zadním traktem knihovny a zvonicí. Pokračuje poté směrem na sever pod zvonicí. Z druhého směru je dokumentován pod domem čp. 63 na jižní straně Pernštýnského náměstí. Na základě současných nálezů je možné usuzovat, že tehdejší Pardubice obepínal mohutný příkop až čtyři metry hluboký a třináct metrů široký. Přesná podoba však dosud není známa.
Archeologický objev tak přinesl cenné poznatky o nejstarší historii města a pomáhá dokreslit jeho podobu ještě před přeměnou na sídlo rodu Pernštejnů. V současnosti archeologové nadále pokračují v dokumentaci a ve zkoumání nálezu. Ten může významným způsobem obohatit poznání o vývoji městského prostoru.
