ZLÍN – Výzkumníci z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně přišli s unikátní metodou, jak proměnit běžný plastový odpad na elektřinu. Využívají přitom mechanicko-elektrickou konverzi bez potřeby spalování. Technologie se hodí například pro napájení chytré elektroniky.
Jde to i bez spalování
Tým z Fakulty technologické a Centra polymerních systémů UTB testuje ekologický způsob, jak využít netříděný plastový odpad. Místo toho, aby plast končil na skládce nebo ve spalovně, výzkumníci z něj vyrábějí tenké fólie schopné produkovat elektřinu při stlačení, tření nebo zahřátí.
Staňte se členy FB skupiny Život ve Zlínském kraji a žádná zpráva z kraje vám neunikne. Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.
„Vzali jsme běžný netříděný plastový odpad – PET lahve, tácky, obaly od mycích prostředků – nadrtili jsme ho, roztavili a vyrobili z něj tenké fólie. Ty pak generují elektřinu při stlačení, tření nebo zahřátí,“ uvedla profesorka Berenika Hausnerová.
Jednodušší postup přináší nižší náklady
Zatímco jiné výzkumné týmy používají složité technologie, vědci ze Zlína zvolili jednodušší přístup. Plast nadrtí, roztaví a slisují, čímž vznikne materiál pro výrobu takzvaných nanogenerátorů. Výsledky publikoval i prestižní časopis ACS Sustainable Chemistry & Engineering.
„Vyrobené množství elektřiny není vysoké, ale pro napájení drobné elektroniky jako jsou senzory nebo prvky chytrého oblečení, je ideální. Energie vzniká v nanoměřítku, proto mluvíme o nanogenerátorech,“ doplnil profesor Petr Slobodian.
Z odpadu se stala přednost
Paradoxně právě směsné plasty, které jsou pro běžnou recyklaci nevhodné, se ukázaly jako nejefektivnější. Nejlepší výsledky vykazovaly fólie obsahující 60 procent PET v režimu tření. Vědci technologii úspěšně otestovali na senzorech, které detekovaly vibrace i tepelné změny.
„A nám se podařilo jednu z těchto alternativ nabídnout,“ uzavírá Hausnerová s tím, že jejich technologie může nahradit problematické fluoropolymery, jejichž používání EU postupně omezuje.
Vědci rozvíjí spolupráci s lokálními firmami
Výzkum běží už třetím rokem jako součást základního výzkumu na UTB. Od dubna 2025 spadá i pod nový projekt financovaný z evropského programu Jan Amos Komenský. Cílem je rozvíjet spolupráci s firmami ve Zlínském regionu.
Vědci navíc v červnu podali žádost o mezinárodní projekt EcoCharge, zaměřený na využití technologie v praxi. Do vývoje se zapojují i partneři z průmyslu – například česká firma SPUR a rakouská Attophotonics Biosciences GmbH.
