Na šumavském vrcholu nad říčkou Losenicí stojí mohutné kamenné valy, které nedávají spát archeologům ani milovníkům záhad. Kdo je postavil, proč jsou tak nepravidelně rozložené a proč zde – navzdory desítkám vykopávek – nebyly nalezeny žádné předměty? Obří hrad mlčí, ale legendy a domněnky kolem něj žijí dál.
Obří hrad fascinuje archeology i laiky
Šumavský kopec s vrcholem v nadmořské výšce 980 metrů působí na první pohled nevšedně. Archeolog Emanuel Šimek na přelomu 19. a 20. století konstatoval, že celé místo vypadá, jako by jej rozvrátila obrovská přírodní katastrofa.
Název „Obří hrad“ mluví sám za sebe, ale o skutečný zájem odborníků se postaral až roku 1908, kdy byla lokalita poprvé důkladně zdokumentována. Ukázalo se, že jde o opevněné hradiště s neobvykle složitým obranným systémem.
Stavitelé vytvořili podivné opevnění
Valy dosahovaly výšky až pěti metrů a šířky dvanácti metrů. Byly zbudovány z kamenných kvádrů z nedalekého suťového pole. Není vyloučeno, že opevnění bylo ještě zvýšeno dřevěnou palisádou. Přesto zůstává záhadou, zda tu existoval nějaký zdroj vody, bez kterého by dlouhodobý pobyt nebyl možný.
Zvláštní je i rozmístění opevnění: zatímco západní strana byla chráněna mohutným dvojitým pásem valů, východní strana zůstala zcela otevřená. A „hlavní brána“? Tvoří ji skalní průrva přírodního původu, jen stěží vhodná pro regulérní vstup.
Vykopávky přinesly spíš zklamání
Místo slibovalo bohaté nálezy, proto se zde v průběhu 20. století vystřídalo několik archeologických týmů. Jenže výsledek byl pro badatele frustrující: více než sto sond neodhalilo nic, co by ukázalo na běžné osídlení – žádné základy, nádoby, nástroje, zbraně ani šperky.
Teprve výzkum v roce 2005 s pomocí detektorů kovů přinesl malou senzaci: čtrnáct mincí, převážně keltských, ale i jednu římskou. Datovány byly mezi 3. a 1. stoletím př. n. l. – a spíše než odpověď přinesly další otázky. Bylo toto místo snad nějakou „bankou“ nebo útočištěm obchodníků?
Byli to Keltové, nebo obři?
Podle většiny odborníků je konstrukce hradiště typická pro keltské opevněné stavby. Přesto absence jakýchkoliv dalších nálezů znemožňuje jednoznačné závěry. Nejčastěji se tak odborníci přiklánějí k tomu, že Obří hrad sloužil jako refugium – útočiště v časech nebezpečí. Jenže proč by Keltové hledali bezpečí v nehostinném šumavském hvozdu?
Lidové podání nabízí jiné vysvětlení. Podle pověstí místo vybudoval národ obrů. Někteří z nich odešli, ale pár prý zůstalo. Lidem se vyhýbali a jednoho chudého krejčího, který žádal o pomoc, dokonce vyhnali. Jeden z obrů po něm hodil kamenem – jenže kámen se ukázal být hroudou zlata.
Zůstal po obrech záhadný důkaz?
Pověsti tvrdí, že lidé kdysi na místě vykopali obrovskou, třímetrovou kost, která ve tmě zářila. Postavili z ní prý můstek přes Losenici. Kost se však časem rozpadla a zůstala po ní jen legenda, která se vypráví.
Obří hrad dodnes stojí jako němý svědek dávných dob. Archeologové v něm hledají stopy Keltů, zatímco místní legendy mu přisuzují původ v říši obrů. Jisté je jediné – ani po více než sto letech výzkumů se záhadu šumavského hradiště nepodařilo rozluštit. Možná jeho mlčení něco znamená, možná je nakonec tou největší odpovědí.
