ČESKO – České domácnosti ve 2. čtvrtletí letošního roku chudly nejrychleji v historii země, samostatného Česka. Reálná mzda po započtení inflace klesla meziročně téměř o desetinu a prudké zdražování bude (ač mírně rostoucí) výdělky dle ekonomů znehodnocovat po celý rok…
Data bohužel mluví jasně a neúprosně: ačkoliv průměrná mzda v Česku během druhého čtvrtletí roku meziročně vzrostla o 4,4 %, tento růst nijak nestačí k tomu, aby vyrovnával míru stále rostoucí inflace. Ta dle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně stoupla o 17,5 %. A výsledek je tedy více než zřejmý. „Češi letos od dubna do června chudli nejrychlejším tempem v historii země od roku 1993. Reálná mzda poklesla o takřka 10 %,“ shrnul na Twitteru situaci ekonom Tomáš Kovanda. Češi navíc chudnou již třetí kvartál v řadě a nijak jim v této situaci nepomáhá ani mírný nárůst mezd.
Prostor pro růst mezd je minimální
Zatímco průměrná mzda v Česku aktuálně činí 40 086 Kč (a v hrubém je to o 1 696 Kč více než před rokem), ta mediánová, tedy ta, již pobírají lidé, jejichž platy jsou sice vyšší než jedné poloviny obyvatel, ale zároveň nižší než platy poloviny druhé, je totiž na hranici 34 tisíc Kč. Na průměrnou mzdu tedy dle údajů ČSÚ a Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) nedosáhnou dvě třetiny zaměstnanců. Nejnižší mzdy mají tedy aktuálně zaměstnanci v Karlovarském, Pardubickém a Zlínském kraji a s nejnižším růstem mezd se potýkají obyvatelé Ústeckého kraje. Prostor pro zvyšování platů je přitom v aktuální situaci dle odborníků velmi omezený. „Firmy v privátní sféře musí řešit primárně ceny energií, což bude znamenat významný propad reálných výdělků,“ vysvětlil tak pro ČT analytik Petr Dufek.
Prodeje zbytného zboží klesají, růst ekonomiky brzdí
To, že Češi pozvolna chudnou, se pak pozvolna začalo projevovat již v obchodech – a nejvíce se daný stav podepisuje na prodejích zboží, které není nezbytné (např. drobná elektronika ad.). Jak tedy analytici shrnují, lidé již přemýšlejí, jestli utrácet teď, nebo si nechat raději peníze v záloze, např. na úhradu faktur za energie. To vše pak v důsledku ovlivňuje i růst tuzemské ekonomiky, jelikož spotřeba domácností začala být záporná. Přitom právě na ni dlouhodobě česká ekonomika spoléhala.
Výhled do budoucna
Ačkoliv po zbytek roku již české domácnosti budou o finanční prostředky pouze přicházet, analytici se domnívají, že během roku 2023, kdy by již mělo docházet k poklesu inflace a také nárůstu tlaku zaměstnanců, by se situace mohla obrátit. Mzdy by tedy v průměru mohly napříč rokem 2023 vykazovat růst v dvouciferných hodnotách (pravděpodobně cca o 11 %), což by mělo korelovat také s růstem cenové hladiny.
