O Opočně se povídají zajímavé historky. Na pohled tak nádherné místo – směs renesance, baroka a empíru. Na zámku se nachází obrazárna s díly benátských a neapolských mistrů a jiné zajímavosti. Ale v noci se v chodbách raději nezdržujte.
Z historie Opočna
Opočno leží dnes mimo hlavní cestovní tahy, ale kdysi tudy vedla důležitá obchodní cesta do Kladska. Hrad vystřídal majitele, posledními tu byli hrabata Colloredové, kteří zastávali význačné postavení, takže nabídka, aby se Opočno stalo místem setkání představitelů protinapoleonské koalice, byla přijata. Pro opočenský zámek to byla významná událost.
Dobrý pán, ale zlá paní
Jedni z významných majitelů, kteří nechali přestavět hrad v renesanční zámek, byli Trčkové z Lípy. Jan Rudolf Trčka byl prý dobrý pán, ale jeho manželka Marie Magdaléna byla sice krasavice, ale velmi přísná a lakotná.
Jednoho dne obvinila lovčího, že dodává do kuchyně málo zvěře – ten se ohradil, že v polích i lesích se prohánějí smečky selských psů, které plaší zvěř. Paní nato nařídila, aby usekli všem psům jednu nohu, sic bude zle. Pro podobné skutky se jí začalo říkat „zlá Manda“.
Tehdy začala třicetiletá válka a lidu se vedlo velmi špatně. Manda radila svému manželovi, aby pod přísným trestem vymáhal dluhy od poddaných. Zvláštním zvykem bylo, že sedláci dostali dřevo, na něž se již řezaly vruby, pokud včas nemohli zaplatit. Z těchto vrubů šel strach, protože bylo známo, že chamtivá paní nic neodpustí. Tak se stalo, že jednoho dne pan Trčka odcestoval a paní se rozhodla, že dluhy vymůže. Svolala všechny, kdo měli vruby. Mezitím se ale pan Trčka vrátil a nechal všechna dřeva s vruby spálit. Poddaní tak byli zbaveni dluhů. Pán nezchudl, to se nebojte, zato si dovedete představit, jak zlá Manda vyváděla.
Co je povoleno pánu, není dovoleno kmánu
Nemůžeme Mandě upřít, že byla schopná, a tak když se její manžel dostal po Bílé hoře na seznam nežádoucích osob, dokázala uplatit panovníka, aby mu trest prominul. Ovšem v téže době na svém panství tvrdě potlačila povstání proti rekatolizaci – asi 500 lidí bylo pobito, zajatým dala usekat nosy nebo uši – takto prý ve východních Čechách vznikly početné rody Beznosků a Bezoušků.
Zlý konec nerovného sňatku
V roce 1501 se konala slavná svatba – pan Mikuláš Trčka z Lípy mladší se ženil s Kateřinou ze Šelmberka. Ta ovšem příliš nadšená nebyla – bylo jí šestnáct a nastávajícímu přes čtyřicet. Manželství nebylo právě klidné, Mikuláš žárlil, a čím dál častěji odjížděl – v době své nepřítomnosti však dal svou ženu hlídat. Kateřina se seznámila s mladým zemanem Šanovcem (možná také Šárovcem) a zamilovali se do sebe, což kryla Kateřinina věrná chůva.
Mikuláš se o všem dozvěděl a pomstil se opravdu krutě. Mladíka dal popravit, chůvu zaživa zahrabat a Kateřinu ve sklepě zazdít. Přestože se příběh přenášel jen ústní tradicí, našlo se kolem poloviny 19. století regionálními historiky jeho potvrzení. Zámek se také tehdy opravoval a dělníci prý narazili ve sklepení opravdu na lidskou kostru.
Byla však tato pověst přece jen skutečná? Stejný příběh totiž spojuje i další sídla Trčků – a téměř všude figuruje zazděná žena.
Každopádně prý na Opočně duch Kateřiny straší. To ale není vše. Psí smečka, která se chodbami řítí, má sice zájem jen o zlou Mandu – ale co když se jim postavíte do cesty? Říká se také, že jsou někdy slyšet kroky Adama Erdmanna Trčky, který byl zavražděn roku 1634 v Chebu spolu s Valdštejnem. O té doby získali Trčkovský majetek Colloredové z Wallsee.
Ať je to se strašidly tak či onak, jistě se vyplatí tuto naši překrásnou památku navštívit…
