ČESKO – Letos poprvé se Česko zapojilo do globálního projektu Veggie International, tedy tzv. Veganuary (jedná se o složení slov „vegan“ a „january“ – tedy v angličtině leden). Tuzemská Veggie Challenge má pak vést k tomu, aby si lidé vyzkoušeli různé druhy alternativního stravování – a ideálně u nich následně také zůstali. Jaké jsou konkrétní výhody veganské stravy a jaké možnosti mají ti, kteří se masa, ale třeba ani mléčných výrobků úplně vzdát nechtějí?
Udržitelné stravování = vegetariánství a veganství
Konzumace výhradně rostlinné stravy, což je podstata veganství, v posledních letech poutá stále více pozornosti. Důvodů je samozřejmě celá řada, od těch zdravotních až po environmentální. Správně sestavený veganský jídelníček (tedy takový, který neobsahuje žádné živočišné potraviny) v rovině zdravotní např. přispívá k regulaci krevního tlaku a hladiny cukru v krvi, rostlinná strava také může být prevencí řady civilizačních chorob včetně některých druhů rakoviny. Díky vysokému obsahu antioxidantů dochází i ke zpomalování stárnutí těla, a jelikož je veganská strava bohatá na vlákninu, má také dobrý vliv na trávení a vlastně i hubnutí. Opomenout nelze ani podporu celkové psychické pohody. Dnes se však řada lidí k veganství obrací i proto, že tento způsob stravování je ohleduplnější k životnímu prostředí – je totiž udržitelnější než produkce masa. Při pěstování rostlin je totiž potřeba méně půdy i vody – ostatně, již nyní je známo, že živočišný průmysl odpovídá za celých 14,5 % emisí skleníkových plynů, což je vyšší číslo než v případě celého průmyslu dopravního.
Veggie Challenge, která odstartovala v lednu a právě k tomuto měsíci se tematizování veganství celosvětově pojí, pak chce na problematiku udržitelnějšího stravování upozorňovat a motivovat zájemce o to, vyzkoušet třeba i nový životní styl, aby se pokusili o změnu. Člověk se přitom nutně nemusí hned stát veganem. Projekt počítá se třemi variantami, kromě 30denní veganské výzvy se tak lze zapojit do výzvy vegetariánské (počítá jen s vyloučením masa z jídelníčku), ale i do výzvy, jež staví na snížení příjmu masa (a člověk si tak např. může stanovit konkrétní den v týdnu, kdy jej nebude konzumovat). V rámci zapojení se do Veggie Challenge pak každý účastník denně obdrží informace, kolik půdy a vody ušetřil. „V případě 30denního veganství člověk ušetří v průměru 3 700 litrů vody, 62 metrů čtverečních půdy a 80 kg CO2,“ shrnula pak Nikoleta Kováčová, mluvčí organizace ProVeg Česko.
Vegani a vegetariáni v Česku
V Česku se zatím do projektu přihlásilo cca 5 300 lidí a cca 441 tisíc je zapojeno v rámci celého světa (výzva vznikla před deseti lety v Nizozemsku, odkud se rozšířila do celé řady dalších zemí). Z hlediska alternativních způsobů stravování pak Česká republika mírně zaostává – dle statistik se zde k veganství hlásí jen cca 1 % populace a k vegetariánství 4 %. Poměrně velká skupina, cca čtvrtina obyvatel, však zároveň usiluje alespoň o zmiňované omezení příjmu masových produktů (v západních zemích se však jedná až o polovinu populace).
Dopady vynechání masa z jídelníčku?
V případě, že člověk maso omezí jen nárazově, např. jedenkrát či dvakrát v týdnu, v podstatě se nemusí obávat vůbec žádných „dopadů“ – ačkoliv i tito lidé by samozřejmě měli myslet na to, aby maso v jídelníčku nahradili adekvátně. To však platí mnohem více pro vegetariány a vegany – jelikož v případě, že nedojde k nahrazení masa vhodnými potravinami, hrozí tělu nedostatek kalorií a energie (je třeba vyvarovat se zejména praxe, kdy člověk namísto masa konzumuje jen více příloh a zeleniny). Jak ale Kováčová shrnula, i podle dat mnoha zdravotnických organizací je dnes vyvážená vegetariánská i veganská strava vhodná úplně pro každého – od dětí až po seniory, totéž pak platí i pro sportovce apod.