STŘEDNÍ ČECHY – Výstavy, ukázky řemeslných postupů z období od pravěku po středověk, či návštěvy hradišť s komentovanými prohlídkami a rozmanité akce přímo v terénu… Přesně tak slavil středočeský kraj Mezinárodní den archeologie. Poznávání dávné i ještě dávnější minulosti prostřednictvím artefaktů, které odborníci nejen vykopou ze země, ale díky zmapování všech okolností nálezu dokážou vyčíst hotové příběhy, přitahuje čím dál větší pozornost.
Rakovnické muzeum skloubilo archeologický den s oslavami 100. výročí vzniku republiky. Připravilo naučnou vycházku k mohylám ze střední doby bronzové u Lán, o něž se živě zajímal i první československý prezident T. G. Masaryk: v roce 1926 výzkum finančně podpořil – a na místo vykopávek také vyjížděl ze zámku v Lánech na svém koni Hektorovi. Prvorepublikovou inspirací se nechal oslovit také Ústav archeologické památkové péče středních Čech, který působí na zámku Nižbor naproti stradonickému oppidu. Nabídl tradiční program ke keltskému podzimnímu svátku Samhain s pestrým programem včetně archeologické dílny pro děti, nicméně již o prvním říjnovém víkendu připravil prvorepublikovou vycházku právě na oppidum Stradonice. Tamější výzkumy z roku 1929, tehdy sledované s mimořádnou pozorností, představuje také výstava Prvorepubliková archeologie, která rovněž připomíná sté výročí republiky. Zájemci o slavnou éru československé archeologie, jež se ve dvacátých a třicátých letech minulého století stala moderní vědou v dnešním slova smyslu, však nemohou otálet – konání výstavy je v Informačním centru keltské kultury na zámku Nižbor plánováno do konce října, nyní je už ale otevřená jen přes víkendy.