ČESKO – Růst spotřebitelských cen v září dosáhnul k 18 %, nejvíce lidé, ale i firmy platí za energie, ovšem radikální růst cen se propisuje i do zboží na pultech, tedy zejména do potravin. Jak se kvůli tomu mění nákupní chování? A kdy inflační růst dosáhne ke svému vrcholu a inflace začne klesat?
Co všechno zdražilo a jak moc?
Čísla hovoří zcela neúprosně: meziročně elektřina zdražila o 40 %, plyn dokonce o 90 %, na obrátkách pak v důsledku toho nabírá také zdražování zboží, bez nějž se nelze obejít, tedy potravin. Ceny mouky tak ve srovnání s rokem 2021 stouply o 61 %, másla a mléka o 50 % a cukr podražil cca o 34 %. Není tedy divu, že lidé postupně začali měnit své nákupní návyky, různě se omezují a to, co si koupí, pečlivě zvažují. To se pak projevuje např. i na tzv. farmářských trzích. „Po covidu se čekalo, že se zákazníci vrátí, nastala ale spíše panika, lidí chodí výrazně méně. Farmáři jsou přitom stateční a snaží se ceny držet dole, byť náklady se samozřejmě časem projeví, pravděpodobně to ale bude až příští rok,“ shrnula situaci Ivana Mádrová, manažerka farmářských trhů.
Jak ale upozorňují odborníci, 18% inflace není nijak překvapivá – ba naopak, očekávali hodnoty ještě vyšší. „To číslo se může zdát nyní vyšší, ale inflace v minulých měsících nás překvapovala tím, že byla nižší. Díky tomuto vývoji se začalo čekat, že už by inflace nemusela tak zrychlovat, ale v září se do ní promítly zejména ceny plynu. Je třeba vzít potaz ale i to, že dle odhadů z července měla zářijová inflace dosáhnout až 20 %,“ objasnil Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.
Výhledy do budoucna
Ačkoliv podle ekonomů se inflace nyní blíží svému vrcholu, od analytiků zaznívá, že zdražování zdaleka nekončí a že ještě minimálně rok se inflace bude pohybovat kolem 10% hranice – za vším pak budou stát zejména vysoké ceny energií. Do situace pak ale nepochybně vstoupí i vládní opatření – konkrétně pak např. zastropování cen energií. „Právě to je krok, který by měl inflační růst brzdit,“ uvedl přímo ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Naopak podle někdejšího ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je právě vláda, potažmo její nečinnost, jasnou příčinou toho, jak vysoká nyní inflace je.
Zatímco úsporný tarif by se do inflačního růstu mohl pozitivně promítnout již v říjnu, zastropování cen elektřiny a plynu by k témuž mělo vést na počátku příštího roku. „Předpokládám, že do konce letošního roku se bude inflace pohybovat mezi 17-19 %,“ uvedl tedy Ladislav Minčič z Hospodářské komory ČR. V příštím roce by ale měla inflace pozvolna klesat a blížit se – nebo i klesnout pod ni – 10% hranici. „Nyní se blížíme vrcholu, čeká nás doběh vlivů rostoucích cen na světových burzách, proti tomu bude působit úsporný tarif a zastropování cen. Z hlediska meziročního vývoje inflace bude negativní roli hrát loňské odpuštění DPH na elektřinu a plyn, což ovlivní srovnávací základu, s příchodem ledna by ale měla inflace výrazně zamířit dolů a poměrně rychle klesat pod dvoucifernou hodnotu,“ vysvětlil Petr Král ředitel sekce měnové ČNB. Dle jeho slov by se pak Česko mohlo k jednociferným hodnotám inflace dopracovat na konci následujícího roku a 2% cíle dosáhnout v první polovině roku 2024.
