ČESKO – Znečištění, které produkuje energetika a průmysl, loni rostlo – přesně to plyne z hlášení podniků, které analyzovali ekologové. Ve srovnání s předloňskem stouply emise skleníkových plynů a rtuti a naopak klesly hladiny látek, které způsobují kyselé deště. Odborníci pak očekávají další zhoršení, a to v důsledku stávající energetické krize, která vyžaduje opětovné zvýšené užití uhlí.
V době lockdownů, které byly zaváděny v souvislosti s prevencí šíření koronaviru, mnozí hovořili a významném snížení emisí – především skleníkových plynů. Tyto předpoklady nakonec souhrnná data za rok 2020 potvrdila, vzhledem k omezení výroby a dopravy k poklesu produkce emisí opravdu došlo. Již v loňském roce ale byly zaznamenány meziroční nárůsty, což bylo dáno postupným oživením ekonomiky. Na konci roku 2021 pak začalo být patrné, že roste produkce emisí z uhlí. A tento vývoj lze očekávat i v dalším období. V souvislosti s energetickou krizí totiž dodavatelé sice hlásí nižší spotřebu plynu, ale na druhou stranu dochází k vyššímu využití uhlí – udává se přitom, že zemní plyn má zhruba poloviční emise skleníkových plynů oproti uhlí. „V důsledku nárůstu výroby tepla a elektřiny došlo ke zvýšení produkce jak skleníkových plynů, tak ke zvýšení emisí rtuti,“ uvedl Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady organizace Arnika
Kdo znečišťuje nejvíce a čím?
To, k jak masivnímu znečišťování ovzduší, ale také půdy či vody v Česku dochází, je průběžné monitorováno – resp. znečišťovatelé mají každoročně povinnost hlásit ministerstvu životního prostředí své emise do tzv. registru znečišťování. Ačkoliv tento registr je veřejně dostupný a prošel modernizací, pro pochopení není zrovna přehledný, i proto tedy ekologové pravidelně sestavují žebříčky shrnující „největší znečišťovatele“ – sledují např. látky jako rtuť, formaldehyd, prach, skleníkové plyny ad. a zároveň se zaměřují na i na jejich konkrétní dopady na lidské zdraví či životní prostředí.
I navzdory dostupnosti podrobných dat je však obtížné jasně říci, který subjekt je největším znečišťovatelem v Česku. Záleží totiž na tom, o kterých látkách je řeč a jaká zátěž je sledována. V obecné rovině ale nejvíce znečištění produkuje odvětví energetiky – výroba elektřiny a tepla (ač v tomto sektoru zátěž dlouhodobě klesá) – následované těžkým průmyslem. Nejvyšší zátěž pak byla zachycena v krajích Ústeckém a Pardubickém.
V případě skleníkových plynů byla jejich největším zdrojem v loňském roce dle analýzy ekologů hnědouhelná elektrárna Počerady, která jich do ovzduší vypustila cca 4,5 milion tun – přesto se ale jedná o nižší číslo než v roce 2020. „Vidíme zvyšování emisí skleníkových plynů, ale je to důsledek toho, že jsme zanedbali modernizaci energetiky v minulých letech – po této zkušenosti je opravdu potřeba přidat,“ shrnul tedy vedoucí energetického programu Hnutí DUHA Jiří Koželuh.
Již po osmé pak byla jako největší zdroj látek poškozujících lidské zdraví označena neratovická Polana – v této souvislosti je ale třeba dodat, že množství rtuti, kterou „produkuje“, v jejím případě pochází ze sanace areálu. V případě znečištění prachem vedou ostravské hutě Liberty a „skokanem roku“ ve znečištění je Cementárna Prachovice.
