Jak dlouho budete imunní, když proděláte koronavirus nebo jinou infekci? Jak funguje získaná imunita

Ilustrační foto

V současné době se hodně hovoří o tzv. promořování populace. Tento výraz mnoho lidí děsí, protože zní poněkud morbidně, laikovi totiž připomíná slovo mor.  Pro epidemiology je to však naprosto běžný odborný termín, který vychází z principu získané imunity. Obecně se totiž předpokládá, že pokud člověk prodělá nějakou infekci, pak by měl být vůči ní imunní. Znamená to tedy, že když se nakazíme coronavirem, tak už budeme mít od něho klid do konce života? A jak vlastně funguje naše imunita?

Vrozená a získaná imunita

Obecně rozeznáváme dva druhy imunity, a to vrozenou a získanou. Zjednodušeně řečeno vrozenou imunitu máme již v okamžiku narození, je zapsána v naší DNA. Pokud se setkáme a antigenem (např. s nějakým virem nebo bakterií, které tělo vyhodnotí jako nepřítele), bude tato imunita reagovat vždy stejnými mechanismy, protože nemá paměť. Proto se také často označuje jako nespecifická. Její výhodou je, že funguje velmi rychle. Někdy v řádech minut či hodin. Jedná se o jakousi základní obrannou hradbu organismu.

Zpravodajství o nákaze koronavirem přinášíme ve speciálu Koronavirus on-line

Získaná imunita se uplatní, až když infekce prolomí uvedenou první obrannou „hradbu“ a postupuje dále. K získání této imunitní reakce je zapotřebí více času,  řádově se jedná již o několik dní. Nicméně její velkou výhodou je to, že při správném fungování organismu si tělo zapamatuje onen škodlivý antigen (např. virus, který nemoc způsobil), takže pokud se s ním v budoucnu opět setká, rozpozná jej rychleji a nasadí proti němu specifické zbraně. Proto se také hovoří o specifické nebo adaptivní imunitě.

Očkování

Právě na principu získané imunity funguje očkování. Do těla jsou vpraveny speciálně upravené, oslabené nebo usmrcené, mikroorganismy nemoci. Tělo si následně vytvoří své vlastní protilátky. Pokud se pak s infekcí znovu setká, má již k dispozici své speciální „bojovníky“, díky kterým nemoc nepropukne vůbec nebo sice propukne, ale v mírnější formě. Je také dobré vědět, že žádná vakcína nezaručí 100% účinnost. Ta se pohybuje u vakcín v průměru kolem 95 %.

Ochrání nás získaná imunita napořád?

Když proděláme nějaké infekční onemocnění, mohou v podstatě nastat tři situace. Ta první, naprosto ideální, je, že získáme celoživotní imunitu. Toto se týká např. spalniček nebo zarděnek. Druhá, nejrozšířenější, je, že specifickou imunitu získáme, ale jen po určité období. Proto je nutné nechat se u některých nemocí po určitém počtu let přeočkovat. Například u klíšťové encefalitidy se jedná o 3 až 5 let, u tetanu o 10 až 15 let. Poslední situací je, že imunitu nezískáme, popř. jen velmi nízkou či trvající velmi krátce.

Jak je to s COVIDem

Do které skupiny patří koronavirus? Odborníci usuzují, že se nebude jednat o celoživotní, ale pouze o dočasnou imunitu poskytující ochranu přibližně po období jednoho roku až dvou let. Jelikož vakcína není prozatím k dispozici, imunitu člověka vytvoří pouze prodělání skutečné infekce. Zde může hrát roli také to, jak infekce proběhne. Pokud proběhne téměř bezpříznakově nebo jen ve velmi lehké formě, lze se domnívat, že imunitní reakce v budoucnu při potenciálním nakažení se by byla slabší (tedy by člověka ochránila před opětovném nemocnění méně), než u člověka, u kterého by nemoc původně proběhla „bouřlivěji“.