Břetislav a Jitka: Slavný únos v českých dějinách mohl být dohodnutý

Břetislav a Jitka - únos

Spousta lidí zná jak příběh Oldřicha a Boženy, tak příběh Břetislava a Jitky. Ostatně – hlavní hrdina druhého příběhu Břetislav I. byl synem knížete Oldřicha a pradleny Boženy.

Šlechtična Jitka

Ovšem tím, že obě ženy byly svými drahými uneseny, jejich podoba končí. Oproti prosté pradleně Boženě byla Jitka ze Schweinfurtu urozenou bavorskou šlechtičnou.

Kým tedy vlastně byla ona Jitka?

Zřejmě se narodila před rokem 1003 a byla tedy zhruba stejně stará jako Břetislav. Jejím otcem byl markrabě severní bavorské marky Jindřich ze Schweinfurtu a matkou Gerberga z jednoho švábského rodu, moc toho o ní nevíme. Ale Jindřich pocházel z Babenberků, Jitka tedy byla v mládí obklopena pravděpodobně jistým luxusem.

Ale její otec roku 1017 náhle zemřel, matka byla již po smrti. Co jí zbývalo? Uchýlit se do kláštera. Zdá se ale, že odchod do kláštera pro ni neznamenal úděl zbožné jeptišky, klášter ve Schweinfurtu byl takovým rodinným klášterem, kde se jí mělo dostat patřičného vzdělání – trochu čtení a psaní, náboženství a domácí práce. Zde čekala, až její poručníci naleznou ženicha.

Jitka byla podle kronikáře Kosmy známá svou krásou – ostatně Kosmas si dal velkou práci s dramatickým vylíčením toho, jak Břetislav Jitku z kláštera unesl. Udělal však z Jitky císařskou dceru a my víme, že to se nezakládá na pravdě.

Únos – zločin?

Musíme si uvědomit, že Břetislav byl vlastně napůl neurozený. Když se začal poohlížet po vhodné nevěstě, byla právě nedaleko českých hranic ve zmíněném klášteře panna Jitka z rodu Babenberků, sirota. Císař Jindřich II.  měl prý zájem připoutat české knížectví ke Svaté říši římské, a tak mohl rozehrát takovou hru. Jitčinu bratrovi Otovi Bílému slíbil švábské vévodství, když zůstane v klidu, a Oldřichovi vznešenou nevěstu pro jeho syna. Oficiálně se údajně nemohl pro svůj původ o Jitku Břetislav ucházet, kdyby ji ale unesl a hned se s ní oženil, bylo by vše jiné.

Je to ale možné? Slavný únos je opředen krásnými pověstmi, ale co když mu předcházela zcela pragmatická dohoda? Je totiž zvláštní, že něco, co by bylo jindy vnímáno jako těžký zločin, nenalezlo vyloženě nepřátelskou odezvu. Když se Břetislav po Oldřichově smrti a poté, co se jeho slepý strýc Jaromír dobrovolně zřekl trůnu, stal knížetem, udržoval s císařem Konrádem II. (nástupce Jindřicha II.) ty nejlepší vztahy. Kdyby bylo vše vnímáno jako vyložený zločin, nešel by jistě císař za kmotra jednomu z Břetislavových synů.

Vášnivá láska?

Zdá se, podle toho, co bylo právě uvedeno, že Břetislav Jitku poprvé uviděl až na nádvoří kláštera a nebyl čas přemýšlet, jestli se mu líbí nebo ne. První syn Spytihněv se jim narodil až po deseti letech, v roce 1031. Měli celkem pět synů.

Jitka partnerkou

Dále je pravděpodobné, že Jitka byla nejen dobrou matkou, ale i pomáhala vládnout svému Břetislavovi. Roku 1041 využila svých kontaktů na říšském dvoře a Břetislav mohl po prohrané válce uzavřít důstojný mír a spojenectví s římským králem Jindřichem II. Černým.

Smůla

Ovšem zvrat nastal po roce 1055, kdy se ujal po Břetislavově smrti vlády jeho nejstarší syn Spytihněv. Ten Jitku vyhnal ze země. Měl jakousi představu o očištění země od cizinců, a vlastní matku z toho nevyjmul, i když prý vše proběhlo mírně a dal jí s sebou vše, co potřebovala. Jitka odešla do Uher, kde roku 1058 zemřela. Když o tři roky později Spytihněv zemřel, další ze synů, Vratislav, dal matčino tělo odvézt z Uher do Prahy.