I kvalitní jídlo může škodit, pokud nenecháme náš trávicí systém oddechnout. Na co si dát pozor

Ilustrační foto

Pojmy detoxikace a očista dnes vládnou světem. Ve víře, že děláme pro své zdraví to nejlepší, utrácíme nemalé částky za nejrůznější detoxikační kúry. Přitom by pro zdárný chod našeho trávení mnohdy stačilo docela málo. Zamyslet se nejen nad tím, co jíme, ale také jak často. Můžeme totiž jíst i kvalitní potraviny, ale pokud jejich konzumaci nedáme určitý řád, spláčeme nad výdělkem. Časem se můžeme dopracovat nejen k problémům s hmotností, ale také s trávením, a to velmi vážným.

Kolikrát denně vlastně jíst?

Pokud začneme na internetu hledat rady, jak často jíst, narazíme na mnohdy zcela protichůdná doporučení. Někteří odborníci radí 5 až 6 jídel denně, jiní pouze 2 až 3 jídla. Držme se tedy průměru – tři hlavní jídla za den, v případě potřeby doplněných o svačinku. Ostatně každý z nás by měl být schopen zjistit, jaký model mu vyhovuje. Někdo potřebuje jíst častěji, ale menší porce, jiný méně často a porce větší. Například lidé citliví na výkyvy cukru v krvi, bývají při příliš velkých odstupech mezi jídly unaveni, nesoustředění a podráždění.

Jídlo mezi jídly

Ať už tedy jíme 3x či 4x denně, důležité je, abychom mezi těmito jídly již nic nejedli. V reálu se jedná o ono známé uďobávání. Dopoledne si před obědem vezmeme od kolegyně dvě čokoládky z bonboniéry, protože má svátek. Za hodinu přijde na řadu káva se smetanou a cukrem. Dvě hodiny po obědě sníme v rychlosti jablko, abychom měli vitamíny. V obchodě pak narazíme na ochutnávku výborných klobásek. A když si po večeři sedneme konečně v klidu k filmu, dáme si skleničku vína a sýrové tyčky nebo pražené oříšky. Všechny tyto „drobnosti“ se však počítají. Nejde ale jen o kalorie navíc, které časem vykouknou na svět v podobě špíčků na nejméně vhodných místech našeho těla. Jde o mnohem více. Jde totiž o stav našeho trávicího systému, který je pro naše zdraví klíčový.

Trávení není otázkou chvilky

Na strávení přijaté potravy potřebuje naše tělo poměrně hodně času. Jen v žaludku se nám zdrží tzv. lehké potraviny (ovoce, vařená zelenina, ryby) přibližně 2 hodiny, zatímco tzv. těžká jídla (pečený bůček, smažené řízky, klobásky, hranolky s majonézou) klidně i přes 7 hodin. Tím celé trávení zdaleka nekončí. Natrávená potrava pokračuje dále do střev. Jestliže do těla neustále přihazujeme další potravu, náš trávicí systém jede pořád v pomyslném režimu „ON“, tedy zapnuto. Nemá čas na to, aby přepnul do režimu „OFF“, kdy ho nezatěžujeme dalším přílivem potravy, ale kdy se může začít obrazně řečeno čistit.

Jsem OFF, protože se čistím

Pokud dovolíme žaludku, aby se vyprázdnil, tedy natrávené jídlo posunul do tenkého střeva, budeme se cítit docela lehce a nebudeme mít ani hlad. Žaludek bude odpočívat a regenerovat. (Pokud nyní zatoužíme po nějaké dobrotě, pohání nás nikoli hlad, nýbrž pouze naše „nenažranost“.) Přibližně do hodiny bude tento klidný stav vystřídán fází burácení. Ke slovu se přihlásí svalové stahy žaludku a tenkého střeva, které my známe jako kručení v břiše. Tyto kontrakce vytlačí ze žaludku a tenkého střeva nestrávené zbytky jídla do střeva tlustého. Nám jsou tyto projevy nepříjemné, zejména ve společnosti, ale jde o přirozenou a velmi důležitou fázi trávení.

Špatné konce, o kterých nemáme ani tušení

Pokud však budeme mezi hlavními jídly neustále něco konzumovat (patří zde i sladké džusy, kávy, kofoly!), pak tento důležitý proces očisty narušíme. Každým jídlem opět aktivujeme fázi trávení „ON“ a pomyslná klidová fáze čištění „OFF“ se nedokončí. Připomeňte si, jak se cítíme po oslavách, kde jsme celý večer plácali páté přes deváté. Je nám těžko, jsme nafouklí a nepřejeme si nic jiného, než se zbavit svého vnitřního nákladu. Nutili jsme tělo potravu přijímat, ale nedali jsme mu prostor strávit ji a odpadu se zbavit. Pokud budeme náš trávicí systém takto často a dlouhodobě přetěžovat, může hrozit přemnožení nežádoucích mikroorganismů ve střevě a vznik zánětu. Zánětem poškozená sliznice není schopna udržet oddělený obsah střeva od krve, a vzniká obávaný syndrom zvýšené propustnosti střeva. Výsledkem pak může být narušení imunity, vznik alergií, autoimunitních onemocnění či jiných závažných problémů.