V Česku se více šíří TBC, na vině může být covidové období i vlna migrace

Zdroj: Pixnio/James Gathany, Brian Judd, USCDCP

ČESKO – České laboratoře evidují více vzorků pozitivních na bakterii tuberkulózy – do konce letošního března zachytily 57 kmenů, přičemž loni ve stejném období se jednalo o 39 kmenů. Proti onemocnění se přitom v Česku od roku 2010 již plošně neočkuje – a očkování de facto ani před nákazou dospělou populaci nechrání. Jak se infekce šíří a projevuje?

Tuberkulóza je infekční onemocnění, které se šíří vzduchem. Hned v úvodu je však třeba říci, že většina nákaz probíhá bez symptomů a jen jeden z deseti případů nákazy přejde v akutní formu onemocnění – nakažlivost je navíc mnohem nižší (např. ve srovnání s běžnou chřipkou či covidem) a aby se člověk nakazil, musel by s nemocným být v kontaktu minimálně osm hodin. Nejčastěji se tedy TBC nakazí rodinní příslušníci, kolegové a blízcí nakaženého – jinak je pravděpodobnost nákazy velmi nízká (obvykle se navíc nejedná o nové nákazy ale o tzv. reinfekce). Projevy infekce navíc nejsou prakticky žádné, jediná možnost, jak ji zjistit, je specializovaný test, různé laboratorní metody ad. U TBC zároveň nejsou k ničemu ani hladiny protilátek – resp. rutinně se v tomto případě neměří.

Nárůst pozitivních vzorků nutně neznamená nárůst nemocných

Proč konkrétně nyní došlo v Česku k nárůstu infekcí, minimálně zatím známo není. Dle Státního zdravotního ústavu, který sestavuje související statistiky, ale může stávající stav souviset s koncem pandemie i s migrací. „Jsem přesvědčen, že v tomto případě se primárně jedná o srovnávání dvou období, která nejsou úplně srovnatelná, protože srovnáváme s prvním kvartálem loňského roku, kdy byl covid na vrcholu, zaslaných vzorků tedy nebylo tolik,“ uvedl pro ČT vedoucí Národní jednotky dohledu nad TBC, Jiří Wallenfels, s tím, že právě to je dle jeho názoru hlavní příčinou. Zároveň však připustil, že zcela novou situaci přináší stávající migrace a příliv uprchlíků z Ukrajiny. V dané souvislosti ale zároveň zmínil pražskou Thomayerovu nemocnici, která je spádová i pro Středočeský kraj a prozatím neeviduje ani jeden případ TBC v populaci ukrajinských uprchlíků diagnostikovaný v Česku – na druhou stranu ale řeší tři případy ukrajinských uprchlíků, kteří v Česku pokračují v léčbě tuberkulózy zjištěné a léčené ještě na Ukrajině. Vyšší nárůst nově zachycených případů však v žádném případě automaticky neznamená nárůst nemoci.

Očkování dospělé neochrání

Jak již bylo řečeno, povinné očkování proti TBC bylo v Česku ukončeno v roce 2010. Důvodů pak dle slov Wallenfelse bylo více, primárně se však jednalo o to, že právě k nejpoužívanější vakcíně se pojila řada možných negativních účinků. Vzhledem k tomu, že situace na českém území byla vzhledem k (ne)šíření nákazy dlouhodobě příznivá, nejevilo se plošné očkování jako nutné. Podobně pak postupovala většina států Evropské unie. Vakcína navíc většinově chránila před dětskými formami onemocnění, což však nelze říci o nákaze mezi dospělými. „Všechny ty zaznamenané případy jsou mezi dospělými, bohužel to, že si někdo řekne, že je očkován, a tak tuberkulózou neonemocní, je omyl,“ dodal Wallenfels.

I vzhledem k tomu, že nemoc v drtivé většině případů probíhá bezpříznakově, je velmi těžké (ne-li nemožné) ji vymýtit. Na druhou stranu TBC se daří omezovat a Česko je je toho příkladem. I u nás se ale vyskytuje řada latentních nákaz, které se mohou reaktivovat – ostatně, většina případů nákazy tuberkulózou na našem území nejsou výsledkem nového přenosu, ale jedná se o reaktivace starých infekcí.