Portrétoval mladý umělec v Paříži skutečně popravenou vražedkyni?

Ilustrační obrázek. Zdroj: www.pxhere.com

Tento příběh se odehrál roku 1913 v Paříži. Koho nebo co jedné noci viděl a portrétoval mladý umělec? S kým to rozmlouval?

Překvapení

Jean Lebrun zíral na obraz krásné mladé ženy, který namaloval za jedinou noc. Avšak podle informací, které se k němu právě dostaly, byla Gretel Pedersonová už více než rok mrtvá, protože byla odsouzena a popravena za vraždu.

Na Lebruna zapůsobila tato zpráva velmi depresivně – seznámil se s dívkou totiž teprve minulého večera a byl nadšen její přitažlivostí. Poprosil ji proto, aby ho doprovodila do ateliéru, kde se pokusí namalovat její portrét. Když však druhého dne uviděla obraz domovnice, nevěřila svým očím, protože Gretel dobře znala. Její rozum se zdráhal uvěřit, přesto nebylo pochyb.

Setkání

Přihodilo se to jednoho letního večera roku 1913. Lebrun, velmi nadějný mladý umělec, chtěl v Paříži pokračovat ve studiích. Vůči ženám býval spíše zdrženlivý, ale dívka, kterou uviděl, ho zaujala natolik, že sebral veškerou odvahu, aby ji oslovil. Rozhlížela se tak bezradně, jako by nevěděla, kam patří. Nabídl jí tedy pomoc. Když uviděl, jak je krásná, zdvořile ji požádal, aby mu seděla modelem. Dívka mu odpověděla, že portrét bude jistě vyžadovat více sezení, její čas je však bohužel přesně vymezen. Této noci že by mu ale sedět modelem mohla…

Lebrun byl nadšený a rozhodl se, že obraz musí dokončit během jediné noci. V ateliéru jí nabídl jednoduché pohoštění, dívka ale odmítla.

Zvláštní dívka

Její obličej byl bledý, měla na sobě černé smuteční šaty a kolem krku měla širokou černou pásku. Když ji poprosil, aby ji odložila, protože ho rušila, zoufale na něj pohlédla a odmítla jeho přání splnit. Jinak seděla klidně jako socha a mlčela. Když se jí zeptal na její život, odpověděla, že je nyní vše velmi zmatené a nemůže se ani rozpomenout, kdo vlastně je.

Už svítalo, když Lebrun odložil štětec. Podobnost malby s modelem byla fascinující, chyběla jen široká páska kolem krku, kterou Lebrun prostě vynechal. Dívka začala naléhat, že už musí odejít. Lebrun jí pomohl obléct plášť a dívka bez pozdravu odešla.

O něco později jej navštívila domovnice, aby vybrala nájemné. Jak již bylo uvedeno výše, když uviděla obraz, nemohla uvěřit. Ptala se Lebruna, jestli viděl fotografii mladé ženy v novinách, protože byla popravena za vraždu svých rodičů a manžela. Lebrun strnul. Celá situace jej začala zneklidňovat.

Několik hodin usilovně přemýšlel. Došel k tomu, že možná přece jen viděl fotografii v novinách, a jelikož byl včera velmi přetažený, podráždilo to jeho představivost. Někdo však zaklepal na dveře. Byl to jeho přítel Julian Sant a překvapil ho tím, co řekl. Prý ho přítel může považovat za blázna, ale včera že viděl přízrak. Viděl údajně Gretel Pedersonovou, tu popravenou.

Když Lebrun ukázal na portrét, Sant se vyděsil, protože to byla ona, jen prý měla, když ji viděl, kolem krku černou pásku. Když později oba prohledali novinové archivy, zjistili, že včera večer uplynul přesně rok od její popravy.

Z pohledu možnosti existence za hranicemi našeho světa nefungují časové procesy a posuny v té podobě, jak je běžně vnímáme, jak se zdá. Je možné, že minulost, přítomnost a budoucnost vzájemně splývají. Běda tomu, kdo zabloudí v labyrintu nadčasovosti…