Světelný smog škodí lidem i přírodě – způsobuje civilizační choroby a hubí hmyz

Zdroj: Maxpixel

ČESKO – Je to již dvacet let, kdy v Česku – jako první zemi na světě – začal platit zákon, který se týkal světelného znečištění. V platnosti byl ale pouhých pět let a od té doby lidé nemají žádnou možnost, jak se přebytečnému a nesprávnému svícení bránit. To má přitom celou řadu negativních dopadů nejen na lidský organismus, ale i na přírodu.

Proč není bílé LED světlo „výhra“?

Možná jste již k výměně domácího osvětlení přistoupili, nebo to plánujete v dohledné době – i vzhledem k rostoucím cenám energií mnozí postupně nahrazují běžné světelné zdroje za ty LEDkové. Tato technologie nejenže je levnější (a energeticky méně náročná), ale také výkonnější. Jenže právě výkon je vlastně problémem. Příliš bílé světlo, jehož zdrojem jsou LED diody, začíná v poslední době dominovat i veřejnému prostoru, kde je však v podstatě nadužíváno.

Ve srovnání s někdejšími oranžovými světly fungujícími na principu sodíkových výbojek má tento typ osvětlení zcela jiné spektrální složení a odlišným způsobem vyzařuje energii, což není prospěšné ani pro člověka a ani pro volně žijící druhy zvířat, zejména pak pro hmyz. „Ideálně by světlo mělo být slabší než nyní, sodíkové výbojky se používaly více než 50 let, mají sice větší spotřebu, ale spektrální složení je mnohem přívětivější a nevyzařuje krátké vlnové délky, které mají dopad na tzv. nevizuální systém. Měření spektrometrem ukázala, že největším problémem je energie, z níž se tvoří právě bílé světlo,“ vysvětlil tedy pro ČT světelný technik Hynek Medřický.

Škodí lidem i hmyzu

Světlo v noci je de facto stresorem, nabourává imunitní systém a jeho funkce a může vést k onemocnění civilizačními chorobami. Ty jsou dnes v podstatě běžné právě v oblastech, kde proběhla průmyslová revoluce, a jedná se např. o diabetes, obezitu, nádorová onemocnění, psychické potíže, spánkovou deprivaci ad. Všechny tyto obtíže mohou být způsobeny nadužíváním světla.

Nadužívání světla a změna typu osvětlení ve veřejných prostorech ale negativně dopadá také na přírodu – zvěř a především hmyz. Jak doplnil Medřický, jen v Evropě za posledních 27 let ubylo na 75 % biomasy létajícího hmyzu, a to včetně opylovačů – lidstvo samo tak vlastně dobrovolně přispívá ke snižování vlastní zemědělské produkce.

Existuje řešení?

Podle slov Medřického nyní 1,3 milionů svítidel, která jsou umístěna v Česku ve veřejném prostoru, potřebuje ke svému provozu tolik energie, že elektrický automobil střední třídy by na ni dokázal dojet devětkrát na Slunce. Tuto energii by přitom bylo možné snížit až desetinásobně a vlastně by se nic nestalo – tedy kromě úspory a zlepšení životního prostředí. Bohužel prozatím Česko postupuje podle již nepříliš aktuálních norem, dle nichž je síla osvětlení nastavována a které ještě nezohledňují aktuální vědecké poznatky, z nichž plyne, že nadměrné osvětlení je pro člověka a další živé organismy škodlivé.