Konec spalovacích motorů se blíží – stanou se auta opět nedostupnými jako v minulosti?

Zdroj: pixabay

EU/ČESKO – Snaha chránit životní prostředí je nepochybně krokem správným směrem, stejně jako pokusy o snižování závislosti na ropě. Ruku v ruce s ochranou klimatu tak přichází celá řada opatření, která nutně ne každého potěší. Jedním z těchto kroků je také zákaz prodeje nových osobních automobilů se spalovacími motory – právě k tomu by dle schváleného návrhu Evropské komise (EK) mělo dojít již v roce 2035. Přechod k elektromobilitě však s sebou přináší i četná úskalí, která se mohou podepsat nejen na automobilovém průmyslu, ale mohou tvrdě dopadnout i na řidiče.

Dle schváleného návrhu EK by od roku 2035 neměl být umožněn prodej nových vozidel se spalovacími motory, lidé by ale nadále měli mít možnost vozy s benzinovými a naftovými motory užívat a také by si je mohli kupovat na trhu s ojetinami. Cílem pak je zmiňovaný přechod k elektromobilitě, k níž se ale i v českém kontextu pojí celá řada výhrad. S jejím plošným zaváděním „na sílu“ se pak neztotožňuje ani premiér Petr Fiala (ODS). „Zbavit se fosilních paliv a přecházet k ekologicky šetrným zdrojům, to jsou cíle, které s EU nepochybně sdílím, ale byl bych v konkrétních krocích opatrnější. Myslím, že jsou nyní jiné priority než přistupovat přímo k zákazu. Navíc jsem přesvědčen, že v této problematice nakonec rozhodnou výrobci a jejich zákazníci. Motivační efekt totiž dokáže být mnohem silnější než nějaké zákazy,“ shrnul.

Elektromobilita jako cesta z eko-krize, nebo spíše do pekel?

Přísnější normy pro emise co2 v rámci automobilového průmyslu jsou součástí klimatického balíčku, který připravila Evropská komise s cílem snížit emise skleníkových plynů. Dle kritiků jsou ale elektromobily významně dražší a osobní vozy by se v budoucnu mohly stát pro část populace nedostupnými. Hlavním problémem elektromobilů je totiž cenová parita mezi spalovacími motory a bateriovými elektromobily, které jsou stále dražší. Parita by tak mohla nastat až v momentě, kdy by spalovací vozy zdražily na hladinu těch elektrických. A vzhledem k cenám elektromobilů přesahujícím i milion korun by se časem mohly automobily stát pro běžné motoristy skutečně nedostupné tak, jako to bylo za socialismu.

Jelikož proti omezování ojetin zatím EU nevystupuje, je možné předpokládat, že tak, jak budou mizet nové vozy se spalovacími motory z trhu, budou ojetiny zdražovat a budou čím dál více nedostupné. Mohla by také nastat situace, že vozové parky budou jen stárnout, což je problém, který hrozí především východní Evropě.

Faktem také je, že zejména směrem na východ Evropy je zájem o elektromobily minimální. Dle statistik se v Evropě ročně prodá cca 10 milionů nových aut, z nichž milion jsou elektromobily – jejich prodej by se tedy musel zdesetinásobit, aby cíle EK byly naplněny. V Česku pak elektromobily nedosahují ani ke 2 % ze všech prodaných aut – a jejich prodej by se musel de facto zestonásobit.

Velkým problémem zavádění elektromobility je také nedostatečná infrastruktura pro nabíjení. Ačkoliv automobilky jsou na výrobu elektrovozů připraveny, konkrétně v Česku je jen 1 600 nabíjecích míst, kterých by však vzhledem k plánovanému omezování vozidel se spalovacími motory muselo být k dispozici alespoň 10 000. Dle odborníků je přitom v podstatě nereálné silnoproudou infrastrukturu v následujících 13 letech pro požadovaný počet vozů vybudovat.

Rozhodnutí Evropské komise pak bude problematické nejen pro řidiče – jednotlivce, ale i pro Česko. Tuzemský automobilový průmysl a jeho export je totiž zaměřen právě na spalovací motory.