Odborníci varují před zvýšenou aktivitou komárů, aktuální podmínky jim velmi svědčí

Zdroj: Pxhere

ČESKO – Stávající počasí, tedy kombinace vysokých teplot a dešťů, je pro množení nepříjemného bodavého hmyzu naprosto ideální. Není tedy divu, že aktivita komárů v Česku sílí a podle Českého hydrometeorologického úřadu (ČHMÚ) je mimořádná především v Moravskoslezském kraji a na severu Čech. V průběhu pátku však dosáhla vysokých hodnot již na celém území, víkendové deště pak situaci ještě podpořily. Nakolik komáři škodí, co může jejich bodnutí způsobit a je namístě je systematicky hubit?

Horko, bouřky a déšť, to jsou ideální podmínky pro komáry a jejich množení. Dle slov Martina Rulíka z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se komáři líhnou se v tůních, kalužích a zaplavených loukách, kde se také larvy komárů vyvíjí. Vývoj vajíček je pak závislý právě na venkovní teplotě, ta přitom v předešlých dnech atakovala třicítky, což v praktické rovině znamená urychlení vývoje, který trvá i méně než jeden týden. Pokud je tedy různých zaplavených lokalit, kde se komáři líhnou, více, mohou nastat přímo kalamitní stavy. I proto tedy úřady vydaly varování před zvýšenou komáří aktivitou.

Co je „zvýšená aktivita komárů“?

Podle Rulíka „zvýšeně aktivní komár především trápí obyvatelé tam, kde se komáři líhnou, bzučí a zejména za soumraku saje krev.“ Platí ale, že krví se živí pouze samičky, ty ji totiž potřebují k podpoře vývoje vajíček ve svých tělech. Samečkové jsou naopak relativně neškodní a obvykle jen sají nektar z květů. Nejrozšířenějším druhem komára je v Česku komár pisklavý, který v průměru dosahuje délky 0,5 cm a jeho štípnutí může znamenat i rozličné zdravotní problémy.

I v tuzemských podmínkách totiž platí, že komáří mohou přenášet některé nemoci (minimálně zatím naštěstí ne různé typy parazitů či malárii, jako se tomu děje v tropických oblastech). Klasicky se v českých podmínkách jedná o přenos onemocnění virových, kterých prozatím byla popsána desítka, jak ale Rulík doplnil, vzhledem ke změnám klimatu nelze vyloučit ani další, jež jsou běžná zejména v oblastech severní Afriky (typicky např. virus zika). Virová onemocnění přenášená komárem se ale v Česku aktuálně nejčastěji projevují jen jako běžná chřipka – obvyklé jsou horečky, bolesti kloubů, svědění pokožky, průběh nemoci ale nebývá nijak dramatický a člověk se bez následků zotaví.

Jen obtížný hmyz?

Ačkoliv v řadě lokalit (typicky např. v Litovelském Pomoraví) je prováděno systematické hubení komárů, potažmo jejich larev, i k této praxi je namístě přistupovat zodpovědně. „Jak larvy, tak dospělci jsou přirozenou potravou pro celou řadu zvěře, larvy ve vodě mají mnoho predátorů z řad vážek, brouků, je to potrava pro ryby a obojživelníky. Dospělci jsou zase potravou pro nespočet ptáků a netopýrů,“ vysvětlil Rulík s tím, že právě tyto skutečnosti mnohdy lidé neberou moc v potaz, což se projevuje právě i nešetrným velkoplošným hubením komárů. „Lidé se před komáry snaží chránit, ale z těch tůní, kde jsou komáři přemnoženi, se do vzduchu a prostředí lužního lesa komáři vyrojí jako masa kořisti pro ptáky. Dnes dle údajů ze západní Evropy nešetrné ošetření těchto lokalit může vést i k narušení potravních vztahů v přírodě a narušení početnosti predátorů,“ uzavřel Rulík v rozhovoru pro ČT.