Problematické vystěhování neplatiče
V současnosti bývá pro pronajímatele složité a časově velmi náročné ukončit nájemní smlouvu a poté nájemce (resp. nájemníka) vystěhovat, pokud to tento odmítne udělat dobrovolně. Nejdříve je ho totiž třeba upozornit, že porušuje nájemní smlouvu a vyzvat ho, ať tohoto ve stanovené době zanechá, jinak se vystavuje riziku výpovědi nájemní smlouvy (platí zejména u nejzávažnějších případů porušování nájemní smlouvy, u kterých lze vypovědět nájemní smlouvu bez výpovědní doby). Také následné ukončení nájemní smlouvy má přesně stanovené podmínky a často zabere i několik měsíců. Poté musí pronajímatel podat žalobu na vyklizení bytu, přičemž se soudní tahanice mohou protáhnout na několik dalších měsíců, v krajních případech i let. Ani po takové době však často pronajímatel od neplatícího nájemce nedostane žádnou finanční kompenzaci, a to jednoduše proto, že nájemce žádné peníze nemá. Pronajímatel navíc během soudního řízení samozřejmě nemá právo se svým bytem nijak nakládat, a je povinen strpět své (bývalé) nájemce v bytě, a to až do doby výkonu rozhodnutí soudu či exekuce.
Postup podle nového
Plánovaná novela se nijak nedotkne předsoudní fáze, to znamená, že pronajímatel bude stále ve většině případů povinen upozornit nájemce na porušování nájemní smlouvy, aby poté mohl zákonným způsobem s nájemcem ukončit nájemní smlouvu. Namísto podání žaloby na vyklizení bytu bude pronajímatel moci uplatnit výrazně rychlejší alternativu v podobě zmíněného rozkazu k vyklizení. Aby byl návrh na vydání rozkazu k vyklizení úspěšný, je potřeba, aby nájemce neoprávněně užíval byt i po skončení nájmu, aby uplynula dvouměsíční lhůta pro podání návrhu soudu k přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu a také aby pronajímatel 14 dní před podáním návrhu vyzval nájemce k vyklizení bytu.
Mohlo by vás zajímat
V případě splnění výše uvedených podmínek by soud měl vydat rozkaz k vyklizení bytu, ve kterém uloží nájemci povinnost do 15 dnů opustit byt. V případě, že se tak nestane, je potřeba ještě zahájit exekuční řízení, délka jeho trvání by však měla být výrazně kratší než u předcházejícího soudního řízení.
Problematický háček
Celá věc má ale jeden háček. Proti návrhu na rozkaz k vyklizení může podat nájemce do 15 dní od doručení návrhu odpor, což by znamenalo ztrátu nadějí na rychlý proces s nájemcem, který se sám odmítá z bytu vystěhovat. V takovém případě se totiž rozkaz k vyklizení ruší a soud zahájí soudní řízení o vyklizení bytu v podobě, v jaké existuje již nyní.
Návrh novely občanského soudního řádu je aktuálně projednáván Poslaneckou sněmovnou a není tedy zatím vyloučeno, že výsledná podoba rozkazu k vyklizení bude pro pronajímatele o něco příznivější. Pronajímatelé však nemusí na rychlejší možnost vystěhování nájemce po ukončení nájmu čekat až do příštího roku. Mohou využít notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti. O této možnosti si řekneme brzy opět v naší Poradně.
Zpracováno dle TZ Mgr. Kateřiny Obertové, Endors.
