Barbora Celská: Mluvilo se o jejím nemravném chování. Bylo ale tomu skutečně tak?

Barbora Celská

Její současníci často poukazovali na “nemravný” život této královny a asi o sto let později bylo o ní psáno dokonce jako o “německé Messalině” – tím byla naznačována podobnost jejího života se životem manželky římského císaře Klaudia, která pořádala orgie.

Barbora a Zikmund

Barbora Celská byla druhou manželkou Zikmunda Lucemburského (poprvé byl ženat s Marií Uherskou, po její smrti byl dlouho vdovcem). S Barborou, dcerou Heřmana II. Celského, se oženil roku 1408. Barbora se narodila asi mezi lety 13902 – 1395, tudíž byla o nějaké čtvrtstoletí mladší než Zikmund.

Je zajímavé, že i celkem méně významný rod hrabat Celských byl tak ctižádostivý a vládychtivý jako rod Lucemburků. Krom toho byli prý také vášniví a poživační, a taková měla být i Barbora. Ona a Zikmund byli označováni ve své době za nejkrásnější manželský pár. Víme, že Zikmund měl celou řadu milenek a vzala si z něj prý příklad i jeho mladá žena. Eneáš Silvius Piccolomini (pozdější papež Pius II.) dokonce napsal, že ji Zikmund přímo naváděl k nemravnostem s jinými muži.

Měli spolu jediné dítě, dcera Alžběta se jim narodila roku 1409. Roku 1423 byla provdána za Albrechta Rakouského a měli dvě dcery – Annu a Alžbětu.

Českou královnou  – konečně

Přesto se zdá, že na Zikmundovu politiku měla Barbora jen malý vliv. Korunována na českou královnu spolu s ním ani nebyla (uherskou a římskou královnou zato byla), zatímco Zikmund byl korunován svatováclavskou korunou v roce 1420. Uznaným českým králem se tento již uherský a římský král ale stal až roku 1436 – tehdy se i Barbora začal o Čechy zajímat. Naučila se česky a s českými předáky vedla i korespondenci v českém jazyce. Roku 1437 byla korunována českou královnou, ostatně tehdy byly již dny jejího muže sečteny.

Barbora ale měla plán – jako budoucí vdova se chtěla posléze provdat za polského krále Vladislava, kterému tehdy bylo třináct let. Sice byla o dost starší, myslela si ale, že na její místo by mohla nastoupit jedna z vnuček a ona by se “spokojila” s poručnickou vládou nad třemi královstvími. To však odmítla její dcera Alžběta, stejně panovačná jako její matka (prý svého Albrechta zcela ovládala).

Ztroskotání plánů

Roku 1437 zemřel Zikmund Lucemburský, ale Barbora nic nezmohla – české panstvo svěřilo českou správu šesti hejtmanům. V Uhrách nastoupil Albrecht Rakouský, ale bylo jasné, že ve skutečnosti vládne Barbořina dcera a jeho manželka Alžběta. To už si však nechtěl nechat líbit a vypukl mezi nimi otevřený konflikt, který však skončil Albrechtovou smrtí v roce 1439. Bylo to v říjnu a Alžběta byla těhotná – teprve v únoru příštího roku se narodil syn Ladislav, zvaný Pohrobek. Alžběta umírá roku 1442.

Ovšem už za jejího života musela Barbora uznat, že nejlepší bude odchod do ústraní, nic z jejích plánů totiž nevycházelo. Usadila se na Mělníku a na nějaké veřejné vystupování zanevřela.

Ale pozor. To neznamená, že ji opustila její smyslnost. Prý trávila čas obklopena milenci. Tak nám to alespoň opět vypráví Piccolomini. Ale bylo tomu tak? Budoucí papež nesnášel celská hrabata a ostatně tak nějak řečeno “pomlouval” všechny, které nesnášel, podobným způsobem.

České prostředí ji ostatně vnímalo celkem dobře, nemáme žádné zprávy, které by Barboru příliš očerňovaly, ostatně byla v kontaktu kupříkladu i s Jiřím z Poděbrad. Ten se zúčastnil i jejího pohřbu – zemřela zřejmě na mor v roce 1451.