Zdražují nejen energie, ale i pohonné hmoty. Benzin v cenách kolem 40 Kč za litr bude brzy realitou

Zdroj: PxHere

Česko – Krize na trhu s energiemi je problémem, s nímž se již potýká celá Evropa. V Česku situaci nijak nepřidalo ani ukončení činnosti společnosti Bohemia Energy, jejíchž dodávek energií využíval téměř milion odběratelů. Aby však zdražování nebylo málo, razantně rostou i ceny pohonných hmot – a podle predikcí tak není vyloučeno, že brzy dosáhnou i k hodnotám 40 Kč za litr…

Ceny benzinu i nafty průběžně narůstají, litr benzinu tak aktuálně stojí průměrně 36,12 Kč, což znamená mezitýdenní zdražení o 65 haléřů – a jedná se také o nejvyšší cenu od října roku 2014. Nafta zdražuje ještě rychleji – během jediného týdne cena jednoho litru vzrostla o 85 haléřů na (průměrně) 34,92 Kč/l. A ani do budoucna nelze očekávat žádné zlepšení – ba naopak, ceny nadále porostou, přičemž během následujících sedmi dní se bude jednat o nárůst o dalších cca 50 haléřů v případě litru benzinu a 65 haléřů v případě litru nafty. Není tedy divu, že analytici odhadují, že ceny pohonných hmot vystoupají až ke 40 Kč/l, přičemž prudší zdražování postihne spíše naftu, a to vzhledem k počátku topné sezony a faktu, že topná nafta bývá užívána jako alternativu vůči (aktuálně také velmi drahému) plynu. „Nafta bude zdražovat rychleji. Důvodem je zvýšení cen severomořské ropy Bren na současných 85 dolarů za barel. Od počátku roku už ropa zdražila o více než sedmdesát procent. Velmi vysoké ceny jsou zejména v západní Evropě,“ vysvětlil analytik Boris Tomčiak.

Energetická krize

Bohužel narůst cen je vzájemně velmi propojený – a jak již bylo uvedeno, i v případě pohonných hmot do jisté míry souvisí i s nastalou energetickou krizí, která trh zasáhla. Právě rostoucí ceny energií se pak staly také jedním ze stěžejních témat ode dneška probíhajícího pravidelného zasedání Evropské rady. „Summit musí hlavně řešit ceny energií, které se – jak známo – vymkly předpovědím. Já na summitu vystoupím a budu se ptát, zda Komise změní příslušnou směrnici, aby spekulativní kapitál nenakupoval emisní povolenky, které mají vliv na ceny energií,“ uvedl premiér Babiš s tím, že vláda vyšla domácnostem vstříc, v listopadu a prosinci tak bude sníženo DPH z 21 % na nulu. Podle Babiše je zároveň důležité, aby Energetický regulační úřad (ERÚ) např. prostřednictvím memoranda vyzval distributory energií, aby tyto peníze dostali lidé. Babiš zároveň dodal, že předloží i návrh na snížení DPH na celý příští rok, ten však bude muset schválit Sněmovna. Ačkoliv dle slov ministryně financí Aleny Schillerové o tomto kroku uvažuje více států EU, odborníci (i řada politiků) jsou k němu spíše skeptičtí. „Je to až příliš štědrý návrh, který nemá šanci na schválení nejen v Česku, ale ani ze strany Evropské komise,“ shrnul pak Jiří Gavor, ředitel Asociace nezávislých prodejců energií.

Unijní jednání týkající se problémů v energetice by pak mělo vést k formulování toho, jak budou členské státy dále postupovat – Komise mj. minulý týden navrhla zmírnit dopady zdražování energií cílenými a dočasnými daňovými úlevami nebo finanční podporou ohrožených skupin obyvatel. V dlouhodobějším horizontu se objevují zejména návrhy na společné nákupy plynu či navyšování strategických zásob. Naopak regulace cen tzv. emisních povolenek, kterou navrhuje Česko, ale např. i Francie a Španělsko spíše naráží na odpor dalších zemí, dle nichž takto radikální řešení není v případě dočasného cenového výkyvu na evropském trhu s energiemi třeba.