Chránit šumavskou přírodu je jako strážit rodinný poklad

Jan Dvořák, tiskový mluvčí Národního parku Šumava

Turisté na Šumavě často zaměňují práci ochranáře přírody, strážce a příslušníka tamní horské služby. O názor jsme požádali Jana Dvořáka, tiskového mluvčího Národního parku Šumava.

Práce HS Šumava a práce specialistů na ochranu přírody CHKO Šumava se dost liší. Kdo má jaké pravomoci?

Horská služba zachraňuje lidské životy, pracovníci Správy NP Šumava spravují svěřené území. Správa NP Šumava má 27 strážců, kteří jsou součástí IZS.

Jak jste se vy konkrétně stal ochranářem?

Nepovažuji se za ochranáře v tom pravém slova smyslu. I když – dnes už asi ano. Moje cesta k profesi mluvčího NP Šumava přitom nebyla přímočará. Na Šumavu jsem vůbec poprvé v životě přijel v roce 2006, v době kdy mi bylo 26 let, a byl jsem čerstvým redaktorem Českého rozhlasu. O Šumavu jsem se pak zajímal velmi intenzivně, ať už jako rozhlasový reportér, redaktor České televize nebo zpravodaj jedné z plzeňských televizí. No a od roku 2014 jsem se stal mluvčím NP Šumava.

Co a od kdy vás na téhle profesi lákalo?

Vlastně nic mě na této profesi nelákalo. Když mě v květnu 2014 oslovil tehdy novopečený ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený, abych šel pracovat na Správu NP Šumava jako její mluvčí, moje první reakce byla jednoznačná: V žádném případě. Nakonec jsme se ale dohodli a já v polovině června 2014 nastoupil. Původně pouze na rok, ale ta doba se ale protáhla a já jsem za to vděčný a jsem šťastný. Je to skvělá práce v jedinečném prostředí, se zajímavými lidmi.

Návštěvník Šumavy se setkává se strážci poměrně běžně. Mění se chování turistů k nim?

Máte pravdu, turista se na Šumavě může relativně často setkat s našimi strážci, jejich pracovní povinností je kontrola dodržování zákona č. 114 o ochraně přírody a krajiny. Strážci tedy mohou udělovat pokuty, což pochopitelně není moc dobře přijímáno, ale působí také preventivně a také pomohou a poradí. A vztahy? Záleží to na jednotlivých turistech. Někdo, kdo dostává pokutu, sklopí hlavu a uzná svoji chybu, jiný zase slovně nebo dokonce i fyzicky strážce napadne. Ale pozor, strážci národních parků, kteří jsou ve službě, jsou považováni za úřední osoby, podobně jako policisté. Takže za případné napadení hrozí těžší trest.

Je rozdíl mezi zimními letními turisty?

Pochopitelně, hlavně podle provozovaných aktivit. V létě se na Šumavu jezdí za pěší turistikou a cykloturistikou, v zimě chodí turisté pěšky, na sněžnicích nebo přijedou na běžky. Návštěvnost je ale jednoznačně vyšší v letních měsících.

Důležitým úkolem strážců národního parku je umět kvalifikovaně poradit turistům

Co patří k největším nešvarům. Trochu mě zarazilo bruslení na jezerech ….

Pozor, nejednalo se o bruslení, o tom psali novináři, a to i přesto, že jsem je upozorňoval, že se lidé na zamrzlých jezerech klouzali. Ať tak nebo tak, vstup na zamrzlé hladiny všech jezer stejně tak v létě koupání v nich není možné. A právě koupání je další z nešvarů. Tím nejčastějším je však špatné parkování. Na území NP je možné parkovat pouze na místech tomu určených. Dále pak vstup do klidových území mimo vyhrazené cesty, používání dronů, vjezd vozidly na účelové komunikace, ničení značení. Je toho docela dost.

Masový rozvoj cykloturistiky vede k tomu, že do přírody míří čím dál tím víc lidí. Šumava je specifická tím, že stále více cyklistů využívá elektrokola. Jsou dobrý sluha, ale zlý pán?

Absolutní souhlas. Rozvoj elektrokol s sebou nese větší zatížení i těch nejvzdálenějších míst od center, jako jsou obce či parkoviště. Lidé se s elektrokoly častěji vydávají do míst, kde nemají co dělat. Na území národních parků je možné jezdit na kole pouze po vyznačených cyklotrasách a cyklostezkách! Cyklisté ale často jedou po turistických stezkách. Druhým problémem je také bezpečnost. Elektrokolo je těžší a mnohdy v terénu i rychlejší než kolo bez elektropohonu. Své o tom ví záchranáři a vlastně i další složky IZS.

Jsme na prahu lyžařské sezony, zůstaňme u běžek. Co nového čeká v NP Šumava na vyznavače bílé stopy? I tady máte zkušenosti s porušováním pravidel?

Šumava je pro běžkaře doslova rájem. Je přívětivá jak s ohledem na profil tohoto pohoří, tak i přístupem Správy NP Šumava, obcí a spolků, které se starají o údržbu běžkařských stop. Těch se, v případě dobrých sněhových podmínek, upravuje na 500 km. Právě do upravených běžeckých stop míří nejvíce lyžařů. Bohužel se najdou návštěvníci, kteří ale tyto stopy svým přístupem ničí. Jsou to pěší turisté, majitelé psů, kteří je nechávají volně pobíhat ve stopě, ale také samotní lyžaři, kteří v místech upravovaných pro klasické lyžování tzv. bruslí, čímž ničí upravenou stopu. Takové chování ve stopě není vyloženě protizákonné, ale ničí práci, za kterou hlavně obce vynakládají stovky tisíc korun ročně.

Jde hlavně o komunikaci, ne o udílení pokut

Loňská zima mnohé vyznavače především sjezdového lyžování přivedla ke skialpinismu a zimní turistice na sněžnicích. I pro ně platí pravidla? Jaká?

Jsou to pravidla o pohybu v lesních porostech, která platí jak pro lyžaře na běžkách, tak pro skialpinisty. Na lyžích je možné se v zimě pohybovat pouze po vyznačených turistických trasách. Na sněžnicích je možný pohyb mimo tzv. Klidová území. A v tomto ohledu bych opravdu apeloval na všechny lyžaře, ale i turisty na sněžnicích, aby toto nařízení respektovali, respektive, aby i turisté na sněžnicích chodili pouze po přístupných značených stezkách. Zima je totiž pro všechna divoká zvířata nejtěžším ročním obdobím, ve kterém doslova bojují o přežití.

Turista, který se na Šumavě vyzná jen málo, má možnost si najmout průvodce. Nakolik se liší možnosti turisty s průvodce a bez něj?

Na Šumavě fungují průvodci, kteří vás provedou přístupnými místy. A pak jsou průvodci, kteří pod hlavičkou Správy NP Šumava v rámci programu Průvodci divočinou, kteří představují i ta nepřístupná místa. V tom prvním případě je výhodou, že vás průvodce vezme na málo známé, ale i tak přístupné lokality. Seznámí vás s historií, faunou i flórou. V tom druhém případě je tam ještě jako bonus návštěva normálně nepřístupných míst. A výhoda výletu s průvodcem je obrovská. Upozorní vás na věci, které byste třeba přehlédli, ukáže vám místa, kam byste se nemohli podívat, nebo by vás výlet do nich ani nenapadl. Myslím si, že výlet s průvodcem po Šumavě stojí za to, což mi potvrdili i mnozí návštěvníci, kteří na Šumavu jezdí pravidelně a dlouhodobě. Přesto mi řekli, že výlet s průvodcem stál za to a dozvěděli se spoustu novinek a klidně si ho rádi zopakují.

Platí to jen pro pěší turistiku, nebo byste uvítal i vodácké a cyklistické průvodce?

Tak vodácké průvodce na Teplé Vltavě máme také. V úseku mezi Soumarským mostem a obcí Pěkná je možné splouvat pouze za určitých podmínek. Když shrnu ty nejzásadnější, tak splouvat je možné o víkendech a svátcích v květnu a od června do konce srpna pak každý den. Podmínkou je, aby v daný den byla hladina řeky nad limitem 50 cm. Pak splouvá každou hodinu určitý počet lodí s průvodcem. Ti jsou zkušenými vodáky a znalci místního prostředí a přírody, takže ke klasickému splouvání se přidává ten bonus zajímavých informací, které vodáci dostanou. Důvodem takového opatření je ochrana přísně chráněného živočicha perlorodky říční, která ve střední Evropě už prakticky vyhynula. Jedním z posledních míst, kde se jí ještě daří, je právě Teplá Vltava.
O cyklistických průvodcích vůbec neuvažujeme.

Co s agresivními řidiči čtyřkolek, terénních motorek a soukromých sněžných skútrů? V Krkonoších představují docela problém. Má Šumava nějaké území, kde se mohou beztrestně vyřádit?

Součinnost s dalšími složkami IZS je na Šumavě samozřejmostí

Do jakýchkoli CHKO a NP čtyřkolky ani terénní motocykly nepatří! Nutno ale podotknout, že endura ani čtyřkolky naštěstí nejsou nijak palčivým problémem v našem NP Šumava. Co se týče sněžných skútrů, tak za posledních cca 5 let jsme řešili jeden případ, při kterém řidiči sněžných skútrů dokonce najížděli na strážce NP Šumava. Byl to ale ojedinělý incident a doufám, že to i tak zůstane.

Jak zabezpečit turistické cesty v tak specifickém období, jako je například jelení říje? Nemyslím napadení zvěří, ale nebezpečí od myslivců, pytláků a průvodců zahraničních lovců, kteří si honitbu zaplatí ….

V honitbách NP Šumava loví pouze zaměstnanci NP Šumava. Nebezpečí tak u nás neexistuje, respektive za moji éru mluvčího neevidujeme žádný případ postřelení turisty, a pokud vím, ani z minulosti.

Foto: archiv Jana Dvořáka