Téměř každý druhý obyvatel má tzv. penzijko. Informace, které střadatelé ke své škodě většinou neznají

Zdroj: Pixabay, free image

Na konci r. 2020 si spořilo na penzi se státním příspěvkem necelých 4,5 milionu lidí. Přestože se jedná téměř o polovinu naší populace (včetně mimin a batolat), většina majitelů penzijka má o následujících faktech jen mlhavé, či vůbec žádné povědomí. Dokážete odpovědět na otázku, v kterých fondech jste a jestli mohou jít do ztráty? Je vaše penzijko pojištěné pro případ krachu? Kdybyste zemřeli, bude mít oprávněná osoba nárok i na státní příspěvky, nebo nikoli?

Jaké penzijko vlastně máte

Není penzijko jako penzijko. Záleží, kdy jste uzavřeli smlouvu. Pokud jste ji uzavřeli do konce r. 2012, sjednali jste si penzijní připojištění (dále jen PP). Smlouvy sjednané po tomto datu se již týkaly doplňkového penzijního spoření (dále DPS). Tehdejší vláda totiž přinesla důchodovou reformu, v rámci níž se z dosavadního PP staly transformované fondy, které dobíhají. Stále tedy řádně fungují, ale nepřibírají nové zájemce. Od r. 2013 si můžete sjednat DPS, tedy účastnické fondy. Pokud splníte smluvní podmínky, máte u obou druhů penzijka nárok státní příspěvek.

Maximum od státu

Maximální státní příspěvek činí 230 Kč za měsíc, a to při měsíční úložce 1 000 Kč. Ročně můžete tedy od státu získat příspěvek až 2 760 Kč za předpokladu, že na měsíčních úložkách zaplatíte celkem 12 000 za rok.

Fondy a ztráta

Pokud jste v transformovaných fondech (máte PP), penzijní společnost musí každoročně zaručit nezáporný výsledek. Nehrozí vám tedy v tomto ohledu ztráta. Na druhou stranu jsou tyto fondy silně konzervativní, takže neočekávejte žádné velké zhodnocení svých financí. Naopak, zhodnocení bude pravděpodobně menší než současná inflace. Co se týká účastnických fondů (DPS), penzijní společnost může jít klidně i do mínusu, tedy i vy utrpíte ztrátu. Díky tomu si však může dovolit i odvážnější strategie investování a v případě úspěchu vám přinese větší výnos.

Pojištění vkladů a penzijko

V nedávném článku jsme psali o tom, že vklady na bankovních účtech jsou za určitých podmínek pojištěny ze zákona pro případ pádu banky až do výše 100 000 EUR. Pokud tedy máte peníze uloženy např. na běžném, spořícím či termínovaném bankovním účtu nebo na stavebním spoření, nemusíte se obávat.

Zákonné pojištění se však nevztahuje na PP, ani na DPS. Jinými slovy penzijko pojištěno proti krachu penzijních fondů není. Odborníci tvrdí, že riziko je velmi malé díky celé řadě regulačních a kontrolních mechanismů. Ty však fungují spíše preventivně, nezaručují však přímo návrat vašich vkladů, pokud by fond skutečně padl.

Úmrtí střadatele, oprávněná osoba a státní příspěvky

Pro případ úmrtí je obvyklé stanovit si tzv. oprávněnou osobu (u PP) či osobu určenou (u DPS). Oprávněných, resp. určených, osob může střadatel stanovit i více, přičemž musí určit procentuální podíl každé z nich. Tímto jsou pak peníze vyplaceny přímo dané osobě či osobám a nejdou do mnohdy zdlouhavého dědického řízení, které navíc spolkne dost peněz i na odměnu notáře. Oprávněná či určená osoba však bývá často nemile překvapena, když zjistí, že v rámci výplaty nedostala státní příspěvky.  Nárok na ně totiž nemá vždy.

V případě PP je nárok na vyplacení státních příspěvků tehdy, pokud je u něj sjednaná tzv. pozůstalostní penze a pokud jsou zároveň splněny veškeré podmínky příslušného penzijního plánu (střadatel se dožil 60 let a spořil alespoň 36 měsíců). V případě DPS je potřeba splnit podmínky penzijního plánu (dožití 60 let a spoření 60 měsíců). Vždy se doporučuje seznámit se s konkrétními smluvními podmínkami.

Čtěte také:

Jak jsou vklady klientů zabezpečeny pro případný pád banky. Kolik je limit a kdy můžete dostat více